Chcete na tomto místě svoji reklamu ?


  ... návrat do pořadí.


Pilot: Ondříšek Tomáš, 686 01 Uherské Hradiště, Na rybníku 970
Kluzák: SKY Paragliders Brontes M
Datum letu: 2.5.2003
Startovní bod: Velký Lopeník, startoviště pod vrcholem
1. otočný bod: - -
2. otočný bod: - -
Cílový bod: Zlín
Ulétnutá vzdálenost: 32 km

    Čtvrtek 1.5.2003 jsem chtěl prožít tak, jak se sluší na svátek práce - pořádně si to odpracovat v silných stoupácích na pěkném přeletu. Místo toho jsem byl (bohužel) nucen strávit větší část dne v práci a tak jsem si slíbil, ze pokud to v pátek (následující den) "bude", určite si to vynahradím (nakonec jsem to stejně nevydržel a odpoledne jsem jel - byl z toho odpoledni přelet z "Březové" do Dubnice nad Váhom o délce 26km, který mne hodně potěšil - bohužel jsem s takovym přeletem tak pozdě odpoledne už nepočítal a tak jsem si s sebou nevzal ani občanku ani pas, což se celníkům při mém návratu zpět vůbec nelíbilo).

    V pátek 2.5.2003 počasí vůbec nevypadalo dobře, byl hodně velký opar a sluníčko se na obloze jen velmi těžce prosazovalo. Zůstával jsem tedy klidný a v pohodě jsem zahájil den v práci s tím, že dnes to rozhodně bude "o ničem". Okolo 10. hodiny se však začalo vyjasňovat a i přes pokračující silný opar začaly naskakovat malé kumulíky. A v okamžiku, kdy mě začali přesvědčovat kamarádi (jmenovitě Havran a Marťan) o tom, že je naprosto nezbytné vyrazit na kopec, bylo rozhodnuto.

    Byl slabší JZ až Z vítr a tak jsme okolo 13. hodiny už seděli na našem oblíbeném Velkém Lopeníku (respektive jsme spíše odpočívali, protože skoro hodinový výstup nám dá vždy řádně zabrat). Jaké bylo naše zklamání, když se nebe během našich příprav zatáhlo rozpadlou oblačností. Intervaly sice pořád chodily, ale vypadalo to spíše na svahůvku. Naskákali jsme do toho a svahovali jsme okolo 10 minut ve výšce maximálně 50m nad start (což Marťana neuspokojovalo a raději se rozhodl přistát a nafotit nějaké fotky přistání), když se znenadání objevilo slunce a doslova "urvalo" všechen teplý vzduch, který se před kopcem nahromadil. Havranovo "Krááá, krááá" signalizovalo, ze to nebude žádný "slabčák" - a taky že ne, během 4-5 minut jsme s "Havranem" vytočili hodně turbulentní 3-4m/s až do výšky 1650m n.m.

    Už při dotáčení stoupáku jsem se rozhodl, že to pošlu na Uherské Hradiště, i když to bylo hodně proti větru (nicméně je to po cestě domů a také je to můj vysněný cíl - speciálně hrad Buchlov v Chřibech). Havran se pustil po větru směrem na Bojkovice a pak dále směrem na Beskydy. Po dotočení stoupáku jsem se dal hodně proti větru směrem k Bystřici pod Lopeníkem. Nad Bystřicí jsem měl už jen 700m n.m. a nutně jsem potřeboval najít další stoupák. Vzápětí jsem jej objevil prakticky nad středem vesnice. Dotočil jsem si klidný 1-2m/s do výšky 1500 a pokračoval dál na Uherský Brod.


 Nad Bánovem (před Uh. Brodem)


 Za letu


    Bohužel to bylo hodně proti větru a na to, že jsem po cestě ještě dotáčel slabší stoupáky, jsem se nad Uherský Brod dostal v opravdu psí výšce 600m n.m. Zkusil jsem to na svahu za Brodem, kde jsem si myslel, že by to mohlo být. A měl jsem štěstí - potkal jsem nulku, ve které jsem po malém křižování našel 1m/s. S pomalu přibývající výškou zesiloval i stoupáček, takže nakonec jsem si dotočil pěkné 4 m/s až do výšky 1680m n.m. Pochopitelně mě to při točení zase sneslo pěkně po větru, takže jsem se rozhodl, že Hradiště vyměním za Zlín, který byl ke směru větru bokem a tak se dalo předpokládat, že budu mít reálnou šanci se tam dostat. Hradiště s velkými jezery u Ostrožské Nové Vsi jsem si tedy (bohužel) prohlédl jen z velké dálky a přes značný opar.

 Uherské Hradistě a Ostrožská Nová Ves z dálky

    Abych to trochu urychlil (a zbavil se všudypřítomných klesáků), sešlápnul jsem speed nadoraz a vydal se přímým letem k cíli. Brontes nezklamal a za celkem přijatelného opadáni uháněl směrem ke Zlínu. Oproti Orionu, který jsem lítal minulou sezónu, je Brontes ve speedu opravdu minimálně o třídu lepší (a přitom velmi hodný).

 Uherský Brod (za ním už ve směru na Zlín)

    V té době už probíhala čilá komunikace s kamarády (Havran to utavil v Komni, což jej posléze hodně mrzelo), které jsem sebevědomě nasměroval přímo do Zlína, přestože byl ještě celkem daleko. Naštěstí byl terén členitý a termika pořád ještě fungovala, takže cesta příjemně ubíhala a já si nadšeně vychutnával známá místa z úplně jiné perspektivy (některá jsem dokonce bez mapy ani nepoznal). Relativně dobře jsem rozeznal Luhačovice a vzápětí se také začal rýsovat (v oparu) Zlín. Vyfotil jsem jej hodně zdaleka, načež jsem zjistil, ze mi už zbývá pouze 1 snímek a tak jsem foťák schoval s tím, že musím zdokumentovat (doufám že) šťastné přistání ve Zlíně.

 Luhačovice

    Zlín se už blížil, ještě jsem dotočil poslední stoupáček (spíše 0) někde mezi Šarovi a Bohuslavicemi. Nic jiného jsem už nenašel, takže jsem pomalu doklouzal ke Zlínu. Měl jsem asi 100m nad ateliéry a už mi bylo jasné, že nic nenajdu a zkoušet něco najít v zástavbě Zlína mě moc nebralo. Takže jsem si poodlétl kousek zpět a posadil to na loukách hned vedle filmových ateliérů. Udělal jsem poslední snímek po přistání, sbalil padák a očekával příjezd kamarádů, abychom ten přeletík mohli společně pořádně oslavit (doufal jsem, že by to mohlo být nad 30km - nakonec to bylo 32km).

 Po přistání - Zlín, filmové ateliéry

    BYLO TO PROSTĚ SUPER!!! Přeji všem hodně podobných příjemných zážitků!!! Letu zdar.


 Návrat na domovskou stránku