Jsem na závodech České ligy v Krkonoších. Poslední a zároveň jediný pořádný letový den. Startujeme až po poledni. Tak si tak letím na chvostu startovního pole jako obvykle, v klídku a pohodě. Letím, letím a najednou koukám, že jsem na špici celého závodního pole. Kromě Ludi Procházky, který je úplně někde vepředu jako jediný. Letím však první se Šnajbym a stále tak trochu před ním. Ať dělá, co dělá.

    Tak začínám být na sebe hrdá a hlavou mi probíhá myšlenka, že snad dneska bych mohla konečně dolétnout do mého vysněného cíle. A najednou sedím na zemi. Co probíhalo, nechtějte vůbec vědět. Několik kilometrů s padákem na hrbu pláněmi, kde kromě samých horských bud není nic a nikdo. Úžasná tečka za mým hezkým letem. A dole jsem ještě dostala sprďana od Šnajbyho, že lítám moc rychle.