Chcete na tomto místě svoji reklamu ?

Jarní kilometry ničím nenahradíš

Dan Vyhnalík

    Letošní jinak přeletově úspěšné jaro bylo nějak větrné. Do Poháru se nikomu nedařilo uletět návratovou disciplínu. Po vpádu chladného vzduchu v sobotu 13. května nás počasí zklamalo nízkými dostupy pod silnou inverzí. Neděle už byla lepší, pondělí ještě a na úterý navíc hlásili slabý vítr. Obvolal jsem všechny potenciální parťáky, kteří mohou jít lítat ve všední den. Sehnal jsem jen Míru Čápa a Honzu Razáka. Po těžkém rozhodování o místě startu vítězí Černá hora, protože už v 10 jsou z Roudnice vidět kumuly nad Krkonošema.

    Trochu se zdržíme u Járy Maška ve Vrchlabí kvůli povolence na vjezd, pak ještě čekáme na padáčkáře z Pardubic, který nám sveze auto (díky). Ve dvě startujeme. Zatímco Honza bude létat jen v okolí a bude si hlídat dokluz zpět kvůli svozu, s Mírou si píšeme dvě varianty trojuhelníků. Menší klasiku Lysá, Hrabačov a větší Čerťák, Mříčná, což je rovných 64 km. Nemám sílu přemlouvat Čápiska k delšímu, protože v neděli mu chyběly 4km k dokončení trojuhelníka Rašovka, Kozákov, Špičák a potřebuje jít do Poháru na jistotu.

 Černá hora - start

    Hned po startu je jasné, že to bude ono. Prvním stoupákem se zvedám do 2800 a přestože Čápisko je o 400m níž, vyrážíme na Špindl. Na Pláních se zdržujeme slabým metříkem, vyrážíme na Medvědín, ale uprostřed údolí je krásný stoupák. Funguje to nějak divně. Mraky jsou až nad polskou hranicí a další na jihu daleko v rovinách. Nad naší oblastí jen ojedinělé vatičky. Přesto ale točíme až 3m/s s dostupy 3050 nadmořských. Je obrovská dohlednost, celé Krkonoše jsou přímo pod námi. Na východě vidíme Kralický Sněžník, na západě Ještěd, Ralsko a Středohoří. Jenom stoupáky jsou úplně na nezvyklých místech. Zatímco já beru 1m/s nad Harrachovem, Míra vyráží daleko na jih pod vatičku pro třímetr. Nad čerťákem se sejdeme ve 3000.

 Čertova hora

      Mříčná

    Úskalím těchto tratí bývá druhý otočňák na úpatí hor. Přestože u země foukal JV, ve výšce je bezvětří, a tak snadno kloužeme na Mříčnou. Za Vysokým nad Jizerou se zvedáme ze 1700 v pouhém metru a nikam nespěcháme. Odhaduji, že na kritických 6km k otočňáku a asi 7km zpět na Žalý potřebujeme 2400. Konečně vyrážíme do roviny a počasí nás opět překvapuje. Přímo nad otočňákem jsou 3m/s do 3000, nad Jilemnicí zase. Vracíme se nad Černou po úpatích a trojúhelník dokončuji ve 2000 nadmořských za 2 hodiny a 20 minut. Už víme, že jsme si měli napsat stovku.

 Černá hora - cíl


    Míra sedá na pablbech a stará se o auto, Honza se už taky vynadíval na Krkonoše ze 3000 a sedá v Čisté. Ještě utrácím výšku nad Jánkama a je mi divné, že se padáčkáři nad Černou nezvedají výše než 200m. Chci sednout na pablbech, 1m/s nahoru je proti. Letím do Čisté, zde vidím prachového čertíka do 100m nad zemí. Než sedat v turbulenci, raději vytočím až 3m/s do 2300. Popoletím vyklesat nad Vrchlabí, zde je stoupák do 3000. Kluci již dobalili a jedou mým autem na Prahu, tak to tam taky natáhnu a přistávám před Jičínem.

    Ve středu přicházejí bouřky a já vím, že jsem pro rozlétání se před MČR udělal maximum. Jarní kilometry ničím nenahradíš.


 Návrat na domovskou stránku