Chcete na tomto místě svoji reklamu ?
  ... návrat do rubriky.
Tři pokusy o trojúhelník

Jan Matějovský

Sobota 28.4.2007
Trasa: Javorový, Hostašovice, Kacabaja - 55,32 km, uletěno jedno rameno plánovaného trojúhelníku Javorový, Hostašovice, Brumov.

    Ráno jsme si pospali, takže bylo potřeba mírně upravit kurz z MonteNegro na Javorový. Počasí super, jen trochu víc foukal SZ vítr, takže jsem z budíků vylovil jednu z větrných tratí, kterou jsem si před lety naplánoval. SZ vítr je na Javorovém dost z boku, takže prakticky každému PG po 20 metrech letu klapl padák. Když mi po deseti krocích křídlo prudce ztěžklo úderem poryvu a odtlačené na plné ruce se nakonec rozhodlo, že poletí, byl jsem rád, že jsem přežil start. Nejdřív jsem vytočil jen 1800, což stačilo na dosažení 1. OB a zpět na kopec, kde zabral silný stoupák. Ve 2350 mě chtěl protočit Bičík, kterému to letos proklatě dobře lítá. Stoupák slábl a nad Morávkou byl nádherný mrak. Neváhal jsem, našponoval a fijůů nad Morávku.

    Zpočátku spíše silné turbulentní klesání umocňoval pohled na hladinu vodní nádrže, která drsně krásně zobrazovala, jak se o ni tříští padající vzduchová hmota. Konečně to zabralo. FL 95 se blíží, nad Lysou další pěkný mrak, tak hurá za ním. Buch, buch, buch a už je to ustředěno, vário na doraz, teď již jsem si o FL95 málem rozbil hlavu. Oblačnost se trochu rozlévá, zajímavě to vypadá až nad Kněhyní. Beru to přes Smrk v naději, že podrží, ale naopak mě stojí 200 metrů výšky.

    Na Stolové točím 2-3 m/s, hledám a nemůžu najít nic silnějšího. Základna se blíží, tak šponuju a srovnávám kurz směrem na Javorník. Bum, vário na doraz a ztrácím obraz. Zrychluju, co to dá. Ještě vidím zem v mlze. Ještě támhle svítí střecha. Ještě ... a je to v pr... bílá tma. Vzpomínám na Pedrův článek co dělat v mraku. 1. zachovat klid. 2. zvolnit a snažit se to udržet rovně alespoň podle GPS. Tma zešedla. Zatím to jde, šipka sedí na jednom místě. Buch ...buch, buch, podvědomě kontruju, ale šipka začíná poskakovat. Že by na druhou stranu? Ne! Původně to bylo dobře, buch, buch, šipka lítá jak zběsilá, Fiiiíííýýýý, začíná hvízdat vítr v uších. Tak jsme došli, říkám si a hypnotizuji šedou tmu pod sebou. Najednou zaregistruju periferním viděním nějakou změnu, nebo ne, jo ... joóóó zeměééé! Sice ne pode mnou, ale přede mnou, ale jsem z toho venku.

    Srovnám éro a valím, co to dá na Javorník. Musím vyklesat pod 1200, abych podlétl zdejší obrovské TMA. Na Javorníku vidím sedět pár křídel, tak na ně hulákám, pár zatáček a pokračuji. Dlouhá, Krátká, Huštýn ... záda odřená o spodní hranici TMA. U Kacabaje je stoupák, tak rychle otočit 2. OB. Tady to zabírá taky. Mrak je ale nad Zubří, stoupák se bude spíš tvořit ze hřebene u Kacabaje, rychle zpátky. Sakra, tady někde to určitě bylo, ale kde? Že by ne? Aj, jaj, jaj. Takže dnes to bude Kacabaja.

Neděle 29.4.2007
    V neděli hnus škaredý cumulus chlemtikuláris, ošklivý mrak přes celé nebe, co zahání rogalisty do hospod.

Pondělí 30.4.2007
Trasa: Javorový, Hostašovice, Kacabaja - 50,16 km, uletěno jedno rameno plánovaného návratu Javorový, Hostašovice, Javorový.

    Chlebodárce nám dal celozávodní volno, super, hurá na kopec - Javorový. Dnes jsme se sešli v silné sestavě. Je strašná zima, duje jak kráva a k tomu jsou nízké dostupy. Zkusím tu sobotní disciplínu zkrátit a vrátit se z Hostašovic. Artur už nám ukazuje, jak to nosí. Hup, hup, hup a už letíme. No, trochu se sypu dolů. Trochu dost. U lanovky aspoň držím výšku. Tady to zabralo trochu líp, áááá Artur ... ještě to utáhnout ... on má snad to křídlo magnetické ... fuj, je to dobré, už jsme se minuli, ale moc to nenese. Hmm, ale támhle Jardovi to stoupá pořádně. Fijů za ním.

    No jo, ten to umí najít, to je super, 1850 je dobrý začátek. Jarda to táhne směr Godula, tak já za ním. Přeci jen mám novější a lepší éro, tak ho v půlce předjíždím. Na Godule to zabírá. Do 1500 v pohodě, ale potom se to dělí do více jader a furt nemůžeme najít to správné. Nakonec se spokojím se 1770. Jarda letí na Travný, já zbaběle na Prašivou, na které přibírám do 1850. Jarda mezitím ustředil metřík před Lysou, tak valím za ním. Je to slabé a nemůžeme najít nic pořádného. Zkouším západní stranu, kde chvíli prudce stoupám a hned zase padám, už, už se zdá, že to s Jardou nějak ustředíme. On to protáhl víc proti větru a začal se bořit. Napíná a v silném klesání míří k letišti. Škoda, teď se tu budu sám bát.

    Zkouším to protáhnout po větru a jo, ono to bude ono. Tady bych čekal rotor za Lysou a on je tu stoupák jak kráva. Výška 1750, hmm, snad to bude stačit na Smrk. Snad dnes podrží. Stoupák drží až ke Smrku, ale ten moc nedrží, spíše jen svah. Tak jedem na Stolovou. Bude půl šesté a já svahuji na Stolové a ne a ne se zvednout. Konečně se objevují cumuly, které ráno slibovali a dokonce i nosí. Dotáčím 1850 nad Nořičí. Hop na Javorník a vyklesat pod TMA. Dál se vezu po svahu až do Hostašovic, otáčím 2. OB a vracím se přistát na Kacabaju.

Úterý 1.5.2007
Trasa: Javorový, Hostašovice, Valašská Polanka - 83,33 km, uletěno jedno rameno plánovaného trojúhelníku Javorový, Hostašovice, Brumov.

    První Máj … přitažlivost Kacabaje mi celou noc nedá spát. Chci přistát kdekoliv, jen ne na Kacabaji. Na Javorový se nám podařilo dorazit o hodinu dřív, takže můžu o hodinu déle letět. Fouká svěží SV, je strašná zima. Opět jsme se sešli v hojném počtu. Dnes jde první do vzduchu Jarda. Zkrácení disciplíny se neosvědčilo, tak v přístrojích volím původní trať. Chvíli to hledáme, ale nakonec to zabere do 1750, což stačí k otočení 1. OB a návrat. Znovu vytočit, tentokrát do 1890. Zaslechnu, jak Jarda volá svoz na Morávku. Sakra, že by ho to tam dnes sežralo? Raději poletím přes Prašivou.

    Před Godulou přibírám na 1650. Hledám, hledám a už jsem na Prašivé, výšky už jen 980 a pořád nic. Trochu jsem si pomohl do 1300. Hledám dál. Už zase zbývá jen 980. Slyším Jardu, jak lítá na Travném. Zvedlo mě to do 1200, tak to pouštím směr Lysá.Prásk! Konečně pořádný stoupák. Dotáčím ho nad Lysou v 1750. Zkouším, jestli to bude fungovat jako v sobotu, ale dnes tu skutečně ten rotor je. Tak rychle na Smrk. Přilétávám v 1100 a svahuji po Smrku nahoru. V 1500 skáču na Stolovou. Překvapivě moc nedrží a už, už se dívám, kde přistát, když to konečně najdu. V 1885 se přesunuji na Nořičí. Dneska je ten vír fakt pořádný. Budíky ukazují rychlost větru 37km/h. Přitom když na startu fičí 10m/s, tak obvykle ukazují okolo 26km/h. Ještě, že mi Karel postavil tak hodné éro. Nu což, zkusíme to skočit na ten Javorník.

    V pohodě na Javorník přilétávám v 1000. Vysvahuji do 1200, výš nemůžu kvůli tomu … TMA. Chvíli kecám ve vysílačce s klukama na startu, s Karlem si domlouvám servisní prohlídku a nějakou údržbu před závody … jednu z velkých výhod, kterou majitelé Quasarů mají. Těsně pod spodní hranicí TMA fičím po svahu až na 2. OB. Vracím se zpět tak jako v sobotu, ale tentokrát to tam je. Síla stoupáku spolu s velkým snosem mi umožní bezpečně opustit prostor pod TMA a dotočit 2000 mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím.

    Je po 18. hodině, musíme ještě k babičce pro děti, takže se o další stoupáky už nesnažím. Už jen proměnit výšku ve vzdálenost a kousek se vrátit ke Vsetínu, ať to nemá moje milovaná nenahraditelná Žena tak daleko se svozem. Sedám u Valašské Polanky.



 Návrat na domovskou stránku