12. září
    Po snídani plánuji cyklistickou etapu podél východního pobřeží na sever ostrova, kde se chci posléze stočit k jihu a vrátit se přes centrální pohoří do Dasie. Přes již známé Barbati a Nisaki se dostávám mírně zvlněným terénem do Agios Stefanos a poté Kassiopi. Kassiopi je poměrně pěkné turistické pobřežní městečko ležící u dvou zátok naproti albánskému pobřeží s výraznou dominantou zříceniny benátského hradu, který trůní nedaleko přístavu. Sluníčko již začíná pálit, vybírám si pěknou písečnou pláž v blízkosti Agios Spiridonas. Plavání a potápění se totiž příjemně doplňuje s jízdou na kole. Offroadovou lesní cestičkou pokračuji až do Aharavi, kde se rozhoduji odbočit do hor a projet se po zdejších horských vesničkách. Vesničky v horách jsou diametrálně odlišné od těch na pobřeží.

    Pobřežní vesničky jsou totiž plné turistů, obchůdků se suvenýry a většinou v nich zaslechnete jen angličtinu, zatímco horské vesničky jsou ostrůvky domorodců, plné oprýskaných baráků, ale o to autentičtější. Smutné je, že zdejší obyvatelé příliš nedbají na ochranu přírody a tak je zde až příliš velké množství odpadků a vraků aut. Horské městečko Episkepsi se může pyšnit pěkným hřbitovem a kostelíkem. Ve Sgourades jsem přibližně 500m n.m. a vychutnávám si nádherné pohledy zejména na východní část ostrova. Sjiždím nekonečnými serpentinami do Spartilas odkud dále do Agios Markos, kde obdivuji místní kostel. V Ipsosu si dávám oblíbené gyros pita (placka s řezaným masem, hranolkami, zeleninou a zálivkou) a cachtám se v moři. Po návratu do Dasie mám v nohou 96km a večer se opijíme retzinou.