Blíží se Vánoce a jako spousta jiných lidí zcela beznadějně vyhlížím příchod zimy. Všude kolem je blázinec a přemýšlím, kam se schovat. Naštěstí je tu zajímavá nabídka na výlet. Cílem je zajímavý ostrov Madeira. Cena za průvodce je pouhé 2000Kč. Super, nemusím nic zařizovat. Bohužel jsem si vzpomněl pozdě a už je plno. Naštěstí jsem sehnal další lidi, navíc jsme se shodli na letence za pár euro. Počkáme do poslední chvíle a podle ceny padne definitivní rozhodnutí. Zatímco v půlce prosince letenky klesly až na 50 euro, před Vánocemi už slevy nejsou takové. Nakonec platíme 140 euro se vším všudy.

    Je středa večer a já se scházím z Ivanem a Josefem. Vyrážíme přes Polsko do Drážďan na letiště. Větší část se jede po kvalitní dálnici. Cesta proběhla v pohodě, auto necháváme na sídlišti pár metrů od letiště. V odletové hale to už ale takové skvělé není. Bývalá NDR je poznat, obsluha je protivná a pomalá. Trochu si to u nás vylepšili super váhou, padáky mají pouze 8kg.



    Madeira - ostrov věčného jara, oblíbený slogan cestovních kanceláří. Leží v Atlantiku, kus cesty od Portugalska a severně od Kanárských ostrovů. Kupodivu tady není mnoho hotelových komplexů. V zimě je tady kraťasová teplota, ale moře je studené celý rok. Velkým lákadlem pro turisty je nádherná příroda, sopečné hory a levády. Jsou to zavodňovací kanály, přivádějící vodu z vlhké severní části ostrova na sušší jih. Součástí kanálu je chodník, takže se pohodlně dostanete na velmi zvláštní místa jako je prales, skalní útesy a taky pod zem.

    Létání nabízí mnoho úchvatných terénu. Svahovačka na skalnatých útesech, okořeněných vodopádem a akčním přistáním na úzké pláži, ranní slet z vysokých hor a termické létání za slunečného dne. Cena je ale vysoká. Prapodivné ostrovní klima vás přivede k šílenství. Zatímco na jednom konci ostrova duní jako kráva a lije jako z konve, na opačném konci je jasno a nehne se ani lísteček. Než se trochu zorientujete, projezdíte hromadu kilometru a ztratíte spoustu letových dnů.



    Po nudné cestě s přestupem přistáváme na letišti Funchal. Místní personál na nás zkouší hru pro hloupé turisty: "Auto? Super cena pro vás. Za 400 euro. Taxi do města? Za 40. Autobus? Vy chcete jet autobusem? Ten je drahý, stojí 20 euro." No co, každý chce vydělat a v klidu odcházíme na zastávku autobusu (Do centra Fuchalu 2,50 Euro). Po pár minutách ale přijíždí taxík a nabízí velmi dobrou cenu a ještě nás vyloží před dveřmi hotelu. Už jsme očekáváni, červený koberec je natažen, prostě pohoda. Zbytek dne trávíme ve městě, zařizujeme auto a taky trochu nakupujeme jídlo. Ceny jsou jako u nás, proto jsme si skoro nic nepřivezli.

Pátek
    Ráno přebíráme auto a mizíme z města na plošinu Paúl da Serra. Než se stačíme rozkoukat, pod úrovní startu naskáčou kumuly a nám nezbývá, než si najít nějaký nižší start. Vybíráme si Arco da Calheta.

    Přijíždíme zrovna ve chvíli, kdy všichni hnijou. Optimismu nám nepřidal ani majitel se svým poplatkem 5 euro za den. Po chvíli se ukáže slunce a opět to začíná fungovat. Rychle jdeme do toho, ale Ivan byl příliš rychlý a po pár minutách sedí na pláži. Mne a Josefa čekají nádherné stoupáky, sem tam se objeví na váriu i pětka. Na mě zbyla povinnost přistát na start a vyzvednout auto. Moc mi to nejde, klapu uši a i přesto stoupám třemi metry. Po půl hodině marného boje se slunce na to už nemohlo dívat a schovalo se za mraky. Za pár minut přestala fungovat i termika a já jsem konečně sedl na start.