Čím jsme jižněji, tím víc je step sušší a připomíná spíše Saharu. Projížděli jsme také oblastí, kde byla tráva vyhořelá a ještě doutnající. Do poloviny shořelé sloupy vedení dávají lidem jasně najevo, kdo je pánem - příroda a té nikdo neporučí. Je zde mnoho vyschlých řek a jezírek. Na jejích okrajích zůstali jen solné mapy.

    Do Biškeku je to asi sedm hodin jízdy. Projíždíme už poměrně hornatější krajinou, jako dělanou pro letecké sporty. Dlouhé strmé hřebeny s vyschlým kamenitým povrchem. Je to obrovská změna oproti několika dnům jízdy přes step. Je i evidentní, že je zde více civilizace. Osvětlená města a mnoho silnic. Ten pocit, že už budeme v Biškeku, na mne působí, jakoby to byl cíl naší cesty. Po šesti a půl dni jízdy ve vlaku není divu, ale jsme asi 6500km od domova, tak to cíl asi být nemůže. Už jsme oba nedočkaví na to, jak zítra "nafoukneme" naše padáky. Na vychlazené pivo, na normální jídlo. Překročení kazašsko-kyrgyzských hranic je bez problémů.

    Biškek!!!!!! 5:00. Voláme Sašu (předsedu leteckého klubu), ten pro nás přijíždí a jedeme k němu domů.

    Vybalujeme věci a ještě dopoledne vyrážíme na kopec. Pohoří (předhůří Tian-Šanu) se zvedá z rovin z nadmořské výšky 500m n.m. přes kopce s převýšením 200-500 metrů a dosahuje až do výše 5000m n.m.

    Na start s převýšením 200 metrů vyjíždíme autem a je patrné, že termika již funguje. Chvíli po osvícení startu sluncem postupně startujeme. Já jako první, ale po chvíli přistávám 50m pod startem a pozoruji, jak všichni vyhnívají dolů.

    Vyšel jsem zpátky na start a po dalším osvícení startu se zachytávám asi v šestimetrovém stoupáku a vytáčím do výšky asi 1700m n.m. Tak jsem sám poletoval, kolem mne kroužil obrovský orel a budil VELIKÝ respekt. Normálně bych takto žádný let nepopisoval, ale tento byl něčím zvláštní. Zvláštní byl mými velice nepříjemnými pocity. Hlava se mi točila a špatně jsem viděl. Po takové době nečinnosti ve vlaku asi nebylo divu, navíc jsem odletěl jen v krátkém tričku a byla mi zima. Z letu jsem neměl nic, jen ten příšerný pocit. Stočil jsem na start a přistál. Snad to bude příště lepší.