Chcete na tomto místě svoji reklamu ?


  ... návrat do rubriky.
Red Bull X-Alps 2003

Standa Hlavinka

    Po téměř dvanácti dnech, 548 kilometrech letu nad Alpami a 224 kilometrech pěší chůze po alpských svazích přistál v sobotu 26. července ve 12:15 v cíli v Monaku vítěz závodu Kasper Henny ze Švýcarska. Jeho náskok z prvního letového dne se dalším 16 soupeřům z celkem 13 zemí už nepodařilo zlikvidovat.

    "Nejedná se o pouhý přelet podél Alpského pohoří, ale o jakousi dobrodružnou expedici spojenou se závodem," říká otec myšlenky této soutěže Hannes Arch, člen akrobatického družstva Red Bull Acroteam. Co je tedy na závodu Red Bul X-Alps tak neobvyklého? Závodníci se musí nejpozději do tří týdnů od okamžiku startu z rakouského Dachsteinu (2995m n.m.) dostat přes Verbier na 511. kilometru a Mont Gros na 772. kilometru do Monaka. Celá trasa tedy měří 775km a jedinými dovolenými prostředky pohybu jsou paragliding a pěší chůze. Kdo dorazí do Monaka jako první, získá odměnu ve výši 5000 Euro.

 Trasa závodu

    Mezi 17 závodníky se na startu letošního prvního ročníku objevil i držitel loňského světového rekordu v letu na vzdálenost v Texasu (421km) Američan Will Gadd, který patří rovněž ke světové špičce mezi horolezci na ledovcích. Z Turecka přiletěl Arif Kemal Buhara a nechyběl ani Polák Krzysztof Ziolkowski. Pozemnímu doprovodu bylo dovoleno zásobovat závodníky jídlem, náhradními díly a důležitými informacemi zejména o vývoji počasí. V případě, že by do tří týdnů nedorazil nikdo ze soutěžících až do cíle, byl by celý balík na odměny ve výši 20 tisíc Euro převeden jako bonus do příštího ročníku závodu.

 Kaspar Henny pěšky

    Pro takovýto extrémní podnik je minimální hmotnost batohu prioritní záležitostí. Zatímco část závodníků má s sebou svoje obvyklé paraglidingové vybavení, jako např. Arif Kemal Buhara, jehož batoh váží 25kg, jiní jdou cestou minimalizace hmotnosti. Mexický závodník Carlos Carsolio se speciálním vybavením od svého sponzora nese na zádech pouze 13kg, samozřejmě kromě nezbytného jídla a pití. Hmotnost batohů některých závodníků je ale ještě nižší a pohybuje se až na hranici 10kg. David Dagault si pro tyto účely dokonce navrhl i vlastní padákový kluzák.

    Závod samotný byl odstartován signálem tří červených raket na Dachsteinu dne 14. července ve 14:20. To už během hodinového startovního okna kroužili všichni piloti nad hřebenem. Nejlepší pozici pro odlet v okamžiku startu měl Rakušan Gerhard Gassner, ale jako rozhodující pro celý závod se ukázaly velmi slabé termické podmínky prvního dne a poměrně silný vítr, který donutil většinu pilotů brzy přistát. Jediný Kaspar Henny ze Švýcarska se dokázal zvednout do potřebné výšky a získat tak rozhodující náskok, který si udržel až do cíle v Monaku.

 Start z Dachsteinu

 Kaspar Henny nad cílem v Monaku


    Do cílového bodu ještě nakonec dorazil s více než pětihodinovým zpožděním i Francouz David Dagault a za necelých dalších pět hodin i Němec Stefan Boxer.

    A jakou vzdálenost závodníci vlastně ulétli nebo ušli? K největším chodcům patřil rozhodně Němec Thomas Friedrich, který pěšky urazil celkem 390km, zatímco na padáku si proletěl vzdálenost 282km. Naopak Francouz David Dagault se ukázal být největším letcem s celkem 641km trasy, kterou urazil vzduchem a pouhými 131km po svých. Vítěz Kaspar Henny ulétl 548km délky trasy a 224km ušel pěšky.


Tak co tvoje nohy?
    Docela dobré. Před startem jsme měl sice problémy s kolenem, ale ty během závodu přešly. Během druhého dne mi po pěším pochodu otekla šlacha. Myslím, že jsem na to nebyl dost dobře připraven. Který hlupák by se taky vydal s 20kg těžkým batohem na 50km dlouhý pochod po hlavní silnici? Čtvrtý den po 40km dlouhém pěším pochodu v dešti to bylo opravdu velice bolestivé.

A rozhodující okamžik závodu?
    Možná už ten první let z Dachsteinu někam před Zell am See. Podmínky byly opravdu obtížné - slabá termika, nízké základny a silný údolní vítr. Většina závodníků tehdy musela přistát. Zahlédl jsem v závětří nasluněné místo a pomyslel jsem si, že by mohlo dát nějakou termiku. A dalo. Tím jsem získal hned velkou výhodu.

Nejlepší rozhodnutí?
    Vylézt nahoru na Wildkogel v noci, hned po přistání u Zell am See, nelelkovat a neodpočívat a dorazit na start na Schmittenhoehe, kde by mě mohli ostatní na druhý den dohonit. Takto jsem ještě zvětšil svůj náskok.

Tvoje nejhorší rozhodnutí?
    Jedenáctý den poblíž Cuneo. Šlapal jsem pěšky velice daleko, abych dorazil na místo vhodné ke startu, i když ani mraky ani předpověď počasí nevypadaly vůbec dobře. Zašel jsem si tak 20km a nakonec jsem tam skoro půl dne čekal, abych mohl alespoň slétnout dolů do údolí.

A tvoje strategie vedoucí k vítězství?
    Měl jsem svoje denní trasy naplánované velice pečlivě, takže jsem vždycky dorazil na další start v poledne těsně před nástupem termiky. Měl jsem na každý den naplánovánu optimistickou trasu a současně taky minimální cíl. Jestliže jsem dorazil do svého denního cíle, bylo to skvělé. Když jsem byl ale nucen přistát ještě před dosažením minimálního cíle, udělal jsem všechno pro to, abych k němu ještě dorazil. Stále jsem se držel této strategie, i když se neukázala vždycky jako rozumná, viz Cuneo.

Tvoje nejpříjemnější vzpomínka z průběhu závodu?
    Když jsem přelétával Obersaxen, moje rodné město. Nikdy předtím jsem neměl tak skvělé letové podmínky.

A tvoje další plány?
    Teď odlétám nejméně na čtyři měsíce se svojí přítelkyní do Severní Indie. Budeme tam podnikat túry na horských kolech. A pak se uvidí.

Od loňského roku se neúčastníš Světového poháru. Byl snad Red Bull X-Alps tvým posledním závodem?
    Pfff. Možná. Konečné rozhodnutí zatím ještě nepadlo.


    "Přijel jsem sem, abych vyhrál," říkal Kaspar Henny už během závodu, kdy ještě nebylo úplně jasné, jestli opravdu vyhraje. Po pátečním startu sotva 12 kilometrů od cíle v Monaku byl silným větrem doslova zafouknut do údolí Roja Valley o čtyři kilometry zpět a než se obtížně prostupným terénem dostal znovu na startoviště, byla už sobota. A to mu už na záda dýchal Francouz David Dagault, který onen pátek ulétl rovných 110km a snížil tak náskok Kaspara Hennyho už jen na několik hodin. Ale nakonec - jak Kaspar Henny řekl, tak taky udělal.

    "Kaspar má tak dlouhé nohy, že se mu prostě nedá stačit," prohlásil pak v cíli druhý v pořadí David Dagault, který měl po prvním dni závodu za sebou jen jediného závodníka a naopak všechny ostatní před sebou. Postupně ale situaci obrátil a od vítězství ho nakonec dělilo jenom 5 hodin a 25 minut.

    Red Bull X-Alps je skutečně neobvyklým závodem, který rozhodně není určen pro každého. Nutno ale dodat, že podobným "X-Czech" způsobem létá u nás např. Vlasta Puczok, se spacákem přibaleným v sedačce. Na startovní listině závodu Red Bull X-Alps letos zatím chyběl. Ale kdo ví, třeba už příští rok ...


Zajímají vás celkové výsledky této soutěže ?

 Návrat na domovskou stránku