Platí, že známá nebezpečí jsou jen poloviční nebezpečí. S příchodem zimy a létáním za mimořádně chladného počasí lze tato slova jen potvrdit. Jistě, v zimním období se létá podstatně méně než v jiné roční době, ale létá se. Tím, co nás nejvíce omezuje při zimním provozu, je bezpochyby nízká teplota okolního vzduchu, která nám znepříjemňuje život. Na bezmotorovém a motorovém padákovém kluzáku je na rozdíl od jiných druhů SLZ, snad vyjma bezmotorových a nekapotovaných motorových rogal, po celou dobu letu pilot přímo vystaven proudícímu vzduchu bez možnosti uniknout. Obvykle má však člověk tendenci ohrožení plynoucí z podchlazení podceňovat. Kdo je správně oblečen a zná symptomy nebezpečí, může létat v zimě bez problémů. Jestliže si ale nedá pozor, mohou v extrémních případech během třiceti vteřin zmrznout celé hlavní partie našeho organismu.

    Naše normální tělesná teplota se pohybuje mezi 36 až 37°C. K jejímu udržení tělo získává energii z procesů látkové výměny a také absorbuje teplo z okolního prostředí. O podchlazení hovoříme tehdy, kdy již není tělo schopno vyrobit dostatečné množství tepla a tělesná teplota klesne pod svoji normální hodnotu. Tělo teplo ztrácí vypařováním (prostřednictvím potu), vyzařováním (vlivem účinku proudění vzduchu na pokožku) a přenášením (dotykem s jiným, například kovovým materiálem). Pro piloty padákových a závěsných kluzáků a piloty v otevřených kokpitech ultralightů je obzvlášť důležité být si vědom toho, že tělo může teplo ztratit, a to poměrně rychle.

    Nejvýznamnější je v této souvislosti tzv. konvekce, neboli přenášení tělesné teploty na okolní vzduch. Ztráta tepla je při tom o to větší, čím rychleji se vzduch pohybuje okolo těla. Tento proces se také označuje jako "podchlazení působením větru". Piloti uvedených SLZ by o tom mohli vyprávět nejednu příhodu a snad každý z nich s tím má zkušenosti. Během letu jsou vystaveni proudění bez účinné ochrany a jsou zcela vystaveni jeho účinkům. Z tohoto hlediska bychom mohli rozlišit tři pojmy: rychlost proudění vzduchu při zemi, relativní rychlost proudění (to odpovídá naší rychlosti vzhledem k prostředí a jsme jím ofukováni za letu) a proudění urychlované vrtulí pohonné jednotky.

    Jsme-li jednou ve vzduchu, rychlost proudění při zemi můžeme vcelku zanedbat. O to více na nás však působí relativní rychlost proudění. Navíc se v případě, že letíme na motorovém SLZ, například na motorovém padákovém kluzáku, k tomu přičítá urychlení proudu vzduchu nasávaného vrtulí PPG v těsné blízkosti pilota. Tělo je proto ochlazováno mnohem intenzivněji než za stejné teploty v klidném prostředí.

Podchlazení působením proudění vzduchu
    Zřejmě poprvé se této problematice podrobněji věnovala studie US Navy, v niž byly vyhodnoceny praktické pokusy a zkušenosti z pozorování v Antarktidě v zimě 1941. Tabulka z této studie ukazuje snížení teploty povrchu těla působením větru.

    Nahoře jsou uvedeny teploty odečtené na teploměru a tedy shodné s aktuální teplotou vzduchu u země. Na svislé ose je potom rychlost letu (rychlost větru) v kilometrech za hodinu. Jednoduše potom můžeme zjistit, jaké relativní teplotě prostředí bude pilot vystaven a tedy jak intenzivně bude ochlazován. Pro piloty padákových a závěsných kluzáků bude stačit k odečtení odpovídajícího úbytku tělesné teploty většinou pozemní teplota. V případě, že bude však pilot létat ve větších výškách, je nutno od teploty na vodorovné ose odečíst dva stupně na každých 330m výšky.

    Střední část tabulky ukazuje odpovídající podchlazení neboli tzv. faktor podchlazení působením větru. Například, jestliže chceme zjistit relativní teplotu, které bude vystaven pilot PPG letící "svých" 38km/h ve výšce 300m nad terénem při teplotě +2°C u země, nejprve odečteme 2 stupně na 300m výšky a v nejbližším sloupci "-1" najdeme údaj v řádku "37-41" o hodnotě -18°C. Této teplotě budeme tedy za letu vystaveni, ji budeme pociťovat a s ní musíme počítat před letem, když se rozhodujeme o své výstroji a plánu trati.

    Je možno zhruba určit oblasti nebezpečí, kterým je vystavena odpovídajícím způsobem oblečená osoba při nízkých teplotách. "Malé nebezpečí" znamená nízké riziko zmrznutí pro nechráněné partie kůže. "Mírné nebezpečí" je takové, při němž dochází k zmrznutí během jedné minuty. Při "Velkém nebezpečí" dojde ke zmrznutí do třiceti vteřin. Těmto oblastem je nezbytné se vyhýbat.