Podchlazení z lékařského hlediska
Medicína rozeznává pět stádií podchlazení s různými symptomy. Jestliže tělo začne ztrácet více tepla než je schopno produkovat, projeví se to na krevním oběhu. Teplo se ukládá především v orgánech, protože ledviny, játra, srdce a mozek potřebují ke své normální funkci teplotu kolem 37°C. Prokrvení povrchu kůže a těsně pod ní se zmenšuje. Klesá tak odevzdávání tepla okolnímu vzduchu.
Třesavka - charakterizuje první stupeň podchlazení. Tělesná teplota je mezi 36 a 35°C. Třesavka je zoufalý pokus těla vyrobit teplo svalovými kontrakcemi.
Druhé stadium - tělesná teplota mezi 35 a 32,7°C. Třesavka zesiluje. Myšlení a mluvení se stává pomalejším. S tím nastupují poruchy vědomí. Ztrácí se schopnost rozhodování a logického myšlení, aniž to postižený registruje. Tělesné funkce ochabují, pilot ztrácí částečně kontrolu nad řídícími orgány.
Třetí stadium - tělesná teplota mezi 32,2 a 30°C - nejzřetelnějším příznakem tohoto stadia je ukončení třesavky. Kůže zmodrá a vzniknou boule. Koordinace všech tělesných funkcí se stává těžkou, proces myšlení je zmatený. Svaly ztuhnou a začínají se třást. Postižený vnímá své prostředí jen velmi slabě.
Čtvrtý stupeň - tělesná teplota mezi 30,0 a 25,5°C - již sotva dochází k reflexům. Postižený je v bezvědomí.
Pátý stupeň - méně než 25,5°C. Dochází k selhání srdce a smrti.
Protiopatření
Velmi důležité pro předcházení následkům je včasné rozpoznání příznaků podchlazení. Třesavku nelze brát na lehkou váhu! Je znakem toho, že tělo již v této chvíli mobilizuje poslední rezervy energie, aby vyprodukovalo teplo. Velmi důležité je si uvědomit, že pokud nedojde k nějaké změně, bude teplota organismu dále nutně klesat se všemi důsledky. Jako protiopatření musí být ukončen pobyt v chladnu nebo přinejmenším zkrácen, a tělu pokud možno přivedeno teplo.
Jakmile mrznete, přistaňte tak rychle, jak je to jen možné! Na zemi potom cvičte, až se zahřejete, ale pozor - nezpotit se! Jak již bylo zmíněno, pocení je nejlepší metoda k zbavování se tepla. Jestliže se totiž tak dlouho pohybujete, až jste bez dechu, klesne vaše produkce tepla na polovinu nebo ještě méně. Pak se dostaví třesavka a je-li povrch vaší kůže navíc ještě vlhký, jste již blízko ztrátě vědomí. Nevhodnou metodou v pokročilém stadiu podchlazení je často praktikované tření paží a nohou. Tím se nám však dostane ještě relativně teplá krev na povrch, kde se ochladí ve studených vrstvách pokožky a ochlazená je opět dopravena k srdci.
Pokud je to možné, měli byste vyhledat teplé, chráněné místo a přivést tělu teplo. To je možno učinit pomocí teplých nápojů, potravinami dodávajícími energii nebo sladkostmi. Svlékněte si mokrý oděv, oblečte si suché věci nebo si lehněte do suchého spacího pytle. Ve třetím stadiu, po ukončení třesavky, musí být bezpodmínečně vyhledána lékařská pomoc. Dokud vnější vrstva kůže mrzne, dochází k mrazovým boulím. Nejčastěji k nim dochází nejprve na prstech rukou a nohou a na nose. Postižené partie kůže cítíme jako studené a bolí. Jsou voskově bílé, ale nejsou ztvrdlé. Ošetřete tyto boule ihned tím, že partie kůže dáte pod teplé oblečení, do podpaží nebo slabin.
|
V žádném případě nemasírovat nebo třít sněhem!
Mrazové boule jsou, jestliže zmrzly také hlubší vrstvy kůže, velké a vypouklé. Místa jsou bez citu, není již více cítit bolest. Vznik takovýchto mrazových boulí se nedá pozorovat. Při tlaku jsou postižené partie kůže tuhé nebo tvrdé. Později zde kůže odumírá. Vytvoří se puchýře a odumřelé buňky kůže odpadnou.
Nejhorší jsou zmrzlá místa kůže, která po roztátí podruhé zmrzla. Nepokoušejte se v žádném případě podchlazenou kůži zahřát dotykem horkého předmětu nebo v blízkosti otevřeného ohně! Jestliže nemáte jinou možnost, nechte místa tak dlouho mrznout, než dostanete vhodnou pomoc! Již zmrzlé partie kůže, jestliže jsou správně chráněné, neutrpí žádnou další škodu. Neotvírat puchýřky kůže, ale přikrýt je čistým kouskem oděvu a vyhledat lékařskou pomoc!
Velké mrazové boule se mají omývat ve vodě 40 - 43°C teplé. Kůže se nesmí třít ani masírovat. Proti silné bolesti je vhodné podávat tišící prostředky. Nedoporučuje se také kouřit, protože nikotin může vyvolat svalové křeče.
K podchlazení však nejčastěji dochází při rozsahu vnějších teplot od -1 do -10°C (bez připočtení faktoru podchlazení působením větru). Nejedná se proto o problém výlučně zimního létání, ale můžeme se s ním setkat i během chladného rána či večera a stejná úskalí v sobě skrývají také lety ve vyšších výškách letu v ostatních ročních obdobích.
Specifikou motorového a bezmotorového paraglidingu je také odkrvení rukou díky jejich poloze během letu, kdy vzhledem k nutnosti korigovat vrchlík pomocí řidiček jsou ruce pilota poměrně vysoko zdviženy a tím jsou hůře zásobeny krví a snadněji dojde k jejich prochladnutí. Navíc jsou bezprostředně vystaveny působení proudu vzduchu a nelze je nijak účinně chránit.
Pokud jde o oblečení, osvědčily se zkušenosti polárníků. Je vhodné raději použít více tenčích vrstev oblečení než méně vrstev ze silnějšího materiálu. Jako spodní je zapotřebí pokud možno užít vrstvu z materiálu odvádějícího účinně pot, tak aby pokožka byla udržována stále v suchu. Polárníci potom pot, který jim pronikl a vyloučil se na vrchní vrstvě oblečení a zmrzl, jednoduše okartáčují a tím udržují dostatečnou pohodu prostředí své pokožce.
Můžeme tedy konstatovat, že nízká teplota nám omezuje možnou dobu strávenou ve vzduchu v zimním období. Pokud jsme však dobře vybaveni, není potřeba se podchlazení zbytečně obávat. Při plánování letu je nutno brát tuto skutečnost v úvahu a v souladu s tím se také před chladem chránit.
|
