Chcete na tomto místě svoji reklamu ?


  ... návrat do pořadí.


Pilot: Pavlík Ivo, 757 01 Valašské Meziříčí, Písečná 1157
Kluzák: Quasar
Datum letu: 28.5.1999
Startovní bod: Velký Javorník
1. otočný bod: Vrch Úlehle
2. otočný bod: Hostýn
Cílový bod: Velký Javorník
Ulétnutá vzdálenost: 81.5 km

    Po zjíštění, že navzdory předpovědi počasí dýchá dnes slabý sever, oznamujeme s Bertíkem Schneiderem svým drahým polovičkám, že dnes pořádáme výlet, jako vždy na Javorník a naskládáme ženušky (řidičky), tři ratolesti, kočár, no a i ty rogala.

    Nahoře nás vítá slabý vánek ze severu, takže neváháme a rozkládáme. Na jihu vyrůstají již mohutné mraky a nám se pomalu rozplývá představa o obloze poseté kumuly. Neváháme, Bertík výjimečně startuje první následován mnou a hned vrážíme do stoupáku a mizíme všem přihlížejícím směrem nahoru. V šestnácti stovkách se nám pěkný dvoumetr rozpadá a zatímco Bertík se vrací nad Javorník, já pokračuji nad Rožnovské údolí, kde nad Zubřím nalítávám slabé stoupání. Na jižní straně údolí se již tvoří pěkné základny, pod které si to, po nabrání ještě pár metrů výšky, chystám zamířit. Mezitím vidím Bertíka jak maže hluboko pode mnou přes údolí a na druhé straně, lezouce již po stromě, nalítává silné stoupání u Střítěže nad Bečvou, takže mířím za ním. Dvě stě metrů nad ním nalítávám třímetr, který však v 1900 m opouštím a varuju Bertíka před rozsáhlými mraky a silným stoupáním.

 Velký Javorník

    Nad Valmezem prolítávám rovně rozsáhlý pětimetr a ve 2000 m vyplašen mířím do prázdna nad město. Tam chvíli poletuji a váhám, zatímco Bertík už dávno vyrazil směrem na Hostýn. Nad hřebenem visí veliký mrak, u nějž není pochyb o stoupání pod ním, já k němu však mířím oklikou jen nesměle a s respektem. Opět se potkávám s Bertíkem, hlásím mu, že jsem 200 m nad ním a společně kroužíme v jeden a půl až dvoumetrovém stoupání. To se nám však po chvíli ztrácí a zatímco já mířím k onomu vyvinutému mraku, kde nacházím třímetr, Bertík zcela nepochopitně míří přesně na druhou stranu a za chvíli se mu už práší od bot v Kunovicích. Já opatrně na pokraji mraku dotáčím asi 2100 m a mažu pryč, směr Kelčský Javorník, kterého dosahuji těsně nad hřebenem, po chvíli nacházím nevýrazné stoupání a držím se ho zuby nehty.

   Obloha je zastíněná mraky v rozpadu a další aktivní vidím až kus za Hostýnem a tak po tom, co se mi stoupání v cca 1350 m ztrácí ještě chvíli usilovně šmejdím a hledám, ale marně.

 Valašské Meziříčí

    Hostýn dosahuji těsně nad vrcholem, ale stoupání mi Pán Bůh přiděluje až nad kopulí kostela. Byť jen slabé, děkuji mu za ně a opět pomalu stoupajíce přemýšlím co dál. Pokračovat ve směru lákají pěkné mraky, ale protože chci být brzo doma (v tom týdnu už jsem se jednou vracel pozdě ze Slovenska), rozhoduji se letět zpět. Od Hostýna až po Lázy opět problematická část, kdy se na několikrát zvedám ve slabých stoupáčcích, ale pak se přece jenom dostávám pod mým pohledem už zdáli hypnotizované "jisté" mraky a do vysílačky hlásím, že minimálně Valmez "je můj". Opět ukázněně včas končím kroužení a oblítávám širokým obloukem do údolí sající mraky. Na posledním krajíčku si dotočím skoro základnu asi 2250 m a za chvíli jsem nad Valmezem. Zde je ovšem až po Rožnov a Javorník úplně zataženo. Zkouším, zda některé tmavší části přece jenom nějaké stoupání nedají a za chvíli jsem nad Lhotami opět v 2000 m.

    Mířím přes údolí do míst, kde se i pod tmavou oblohou formují něco jako základny a nad Zašovou ustřeďuji klidný 1 m/s. Zatím co pomalu stoupám, obloha se začíná opět "otvírat" a za chvíli se přede mnou ve směru k Javorníku tvoří lákavý kumul. Já se však tvrdošíjně a na jistotu držím svého metříku až do 2100 m a pak vyrážím, sledujíce vrchol Javorníku pod velmi příjemným úhlem. Vychutnávám si přílet nad vrchol, t.j. místo svého startu a přitáčejíc si 100 m výšky (asi do 1350) zdravím stále zde ještě startující padáčkáře. Chvíli váhám, zda se nevrátit zpátky domů, do Valmezu, což se zdá poměrně reálné, pak ale maje na paměti kritéria naší soukromé Meziříčské soutěže, ukázněně vyrážím proti slabému větru do údolí přes Frenštát a přistávám v cca 18:15 mezi Tichou a Kozlovicemi. Telefonuji Bertíkovi a za něco víc než hodinu už plkáme u piva.


 Návrat na domovskou stránku