Chci se podělit o dvě události, z níchž jedna skončila pádem, naštěstí ne mým, a druhá se stala mně. Obě měly stejnou příčinu. V létě jsem se hrabal na Ranou a přitom pokukoval, kde kdo lítá. Byl jsem skoro nahoře u toho prvního hrbu, když jsem zaregistroval, že někdo odstartoval. Viděl jsem, jak se mu padák stáčí po větru a pilot přitom byl protočen v sedačce. Zřejmě odstartoval už s protočenýma šňůrama a teï letěl pozadu. Padák se otočil po větru, pěkně se rozjel a pilot jen vlál za ním zády do směru letu. Bylo jasné že narazí do svahu, protože ani nezareagoval, aby trochu upravil směr letu. Rozběhl jsem se a myslel si, že mu zkusím nastavit svůj batoh, aby se trochu zbrzdil. Udělal jsem jen dva kroky, ale letící padák byl rychlejší. Pilot narazil zády do svahu kousek pod cestou, tak 5 metrů přede mnou.

Rána to byla slušná. Seběhli jsme se k němu, byl rudý a nemohl se pořádně nadechnout. Odepli jsme ho a opatrně zkoumali, co mu je. Naštěstí měl snad jen vyražený dech, protože když se vzpamatoval, odešel po svých. Myslím, že měl velkou kliku, že měl pořádný chránič páteře.

No a já, asi za 14 dní, byl znova na Raný, foukalo tak 6-8 a ještě k tomu východ. Startoval jsem z horní startovačky a musel jsem padák nafukovat z květáku. Opatrně jsem ho nafukoval, ale stejně mě přepral a musel jsem popoběhnout. Znovu jsem ho sbalil do květáku a na startu jsem ho znova nafukoval.

Náhle přišel poryv, padák mi vyjel nahoru a hned mě zvedl do výšky. Přitom jsem zjistil, že jsem protočen ve šňůrách a mám na nich závit. Hned jsem koukal, kde je svah a protože při startu držím řidičky ve správné ruce, věděl jsem, že musím točit doleva a tahat levou rukou. Padák se zatím stočil podle svahu, ale to už jsem tahal levou a pořád hlídal svah. Mezitím jsem se rozmotával, a tak jsem si mohl hlavu ukroutit. Ale padák se srovnal od svahu, já se dotočil a mohl jsem se vrátit ke svahu a začít svahovat.

Asi mi hodně pomohla ta první nehoda, že jsem ji měl ještě v paměti a hlídal si, kam letí padák bez ohledu na to, jak jsem stočený v sedačce. A druhá věc, řidičky správně v rukách, levá v levé a pravá v pravé, takže jsem nemusel moc přemýšlet, kterou mám tahat. Takže nezáleží, jak visím v sedačce, ale kam letí padák. Poučení z cizích chyb fakt tolik nebolí.