Pátek 9.2.2001
    Na kopci hlavní pořadatel Australan Godfrey Wenness vyhlašuje opět let na cíl, tentokrát ve vzdálenosti 122km. Předpověď počítá zpočátku s bezoblačnou termikou, později mraky se základnami ve výšce 2000 metrů a startovní okno je otevřeno od 12:40 do 14:00.



    Po 13. hodině do toho jdeme všichni najednou, vytáčíme nad start a fotíme hodiny. Nejdřív Juraj Kleja ve 13:35, pak já ve 13:37, Marcel Konečný ve 13:45 a Tomáš Brauner ve 13:48. Dostupy jsou dnes dokonce přes 2000 metrů. Konečně pořádná výška.

    Prvních 25 kilometrů dnešní trasy je sice úplně bez mraků, ale zato docela dobře obójkovaných kroužícími piloty, kteří vyrazili už před námi. Navíc fouká příznivých 15km/h přímo do zad.

    Snažím se dohnat skupinu seveřanů, ve které poznávám i svého "oblíbence" Collingse Craiga, který na mě včera podal protest. Ale nějak se mi to nedaří, dokonce na ně ztrácím a dohání mě skupinka, která letěla za mnou.

    Na 60. kilometru se mi konečně daří vytočit stoupák až do 2000 metrů a mám tak slušnou výšku na dlouhý přeskok. S Jurajem Klejou a Tomášem Braunerem se potkáváme na 85. kilometru a spojenými silami se nám úspěšně daří dohnat skupinu seveřanů. Dalších 25 kilometrů tak letíme s nimi. Protože je už 17:30 a termika rychle slábne, snažíme se všichni postupovat raději pomalu a opatrně. Všem je totiž jasné, že ve skupině máme mnohem větší šanci na dosažení cíle.

    Na 106. kilometru se nám daří dotočit výšku 2064 metrů a do cíle už zbývá jen 16km. V té chvíli se rozhoduju zbavit zátěže a vypouštím vodu. Jenže tak nešťastně, že mi nateče přímo do varia. Tak to je teda v řiti… Bez varia nemám večer v rovinách přece vůbec žádnou šanci! Vzpomínám si, že v pravé boční kapse sedačky vozívám náhradní přístroj. Po chvíli se mi ho skutečně podaří dostat ven. No to snad není pravda! Vario má rozbitý displej! "Šlak ma ide trafiť…" Zkouším ho alespň zapnout - zvuk funguje!

    Necelých 5 kilometrů před cílem prolétáváme stoupání asi 1m/s, ale netočíme. Z výšky 800 metrů nad zemí je 5 kilometrů vzdálený cíl už jasně na dokluz. Rychle se blížím k pásce a kontroluji situaci za sebou. Juraj Kleja stále točí! Proboha proč?! Nad páskou prolétává jako vítěz dnešní disciplíny Tomáš Brauner, za ním pak dva seveřané, pak ve 200 metrech já a za mnou můj "kamarád" Novozélanďan Collings Craig. Teprve o celých 10 minut později přistává v cíli Juraj Kleja. Je rozzuřený, protože si do GPS zadal špatné souřadnice cíle, které ukazovaly pásku o 6km dál. Zbytečně se tak zdržel nabíráním výšky na předpokládaný dlouhý dokluz. Marcel Konečný byl bohužel nucen přistát asi 20km před cílem.

    Do cíle 122km dlouhé disciplíny dnes dolétlo 15 pilotů. V celkovém pořadí je po 6 disciplínách Juraj Kleja na 11. místě, Tomáš Brauner na 14. pozici, já si držím svoji neplánovanou 20. příčku a Marcel Konečný se pohybuje někde kolem 40. místa. Zítra se poletí poslední 7. disciplína a přestože New South Wales je celkem pěkná část východní Austrálie, už toho máme všichni docela dost.