Neděle 1.7.2000
    Hnusné počasí, takže se lítat nebude. Jedeme na návštěvu ledových jeskyní a potom na bahenní koupele. Večer opět na Radegast. Od vrchního máme slíbené halušky, známé to slovenské jídlo. Moc se na ně těším, protože jsem je ještě nikdy neviděl. "To je vono??" koktám zmateně, když přede mne postaví moji porci. Zlatý míchaný vajíčka! Vypadaj podobně a chutnaj líp.

    Uléháme zase s veselou náladou. K ránu se začínají ozývat hromy a blesky blížící se bouřky, což by bylo v pohodě, pokud by jsme nespali pod širákem. Naštěstí se Ondra probudil. Ihned mě vzbudil taky, ale já ještě značně nachmelený jsem jenom otevřel oko, řekl hmm a chystal se znova usnout. Duchapřítomnější Ondra začal ve spěchu stavět stan. V okamžiku, kdy na mě začaly dopadat první kapky, jsem se mu jal pomoci. V tom spěchu jsme někde ztratili kus tyčky, takže stan byl celý nakřivo a nebylo možné ho vyšponovat. Dále si jen vzpomínám, že jsem usínal za hlasitého rachotu krup ve stanu, do kterého pršelo skrz nevypnutou střechu.

Pondělí 2.7.2000
    Správce kempu už z nás kvete. V noci přibyly v důsledku bouřky 2 stany, správce nám vůbec nevěří a za vším vidí způsob, jak ho chceme ožebračit. Po půl hodině vysvětlování jedeme opět na Straník. Občas foukne termika, ale je to slabý. Největší radost měl asi Písťák. Po startu nalítl stoupák a vytočil asi 400m nad kopec. Inu byla to taková pěkná tečka za tím jeho příběhem. Já jsem si vybral interval jako tradičně úplně na hovno. Na váriu zůstalo v paměti největší stoupání 0.0m/s.



    Písťák jede dneska domů, takže se konečně všichni klidně vyspí a Outdoor bude mít konečně na čem lítat (přijel totiž lítat s rogalem na Slovensko, akorát si zapomněl vzít s sebou to rogalo J). Večer jdeme pro změnu zase do koliby. U piva si mi Outdoor stěžuje: "Víš, to je divný, já sem ještě nic nezlomil a mám z toho divnej pocit. Jako že se mi to furt vyhejbá, všichni už něco zlomili." Druhej den ho vidím na kopci jak vrtá novou trapézku. S příklepem! Asi není zrovna technickej typ. Franta ho typuje na teologii.

Úterý 3.7.2000
    Kromě tý Outdoorovy zlomený trapézy a pár jinejch trapézek (zásoby duralu jsou naštěstí velké) se "skoro" nic nestalo. Až na můj a pár jinejch startů. Vítr foukal zase tak nějak divně. Startuju opět na můj oblíbený západ. Tentokrát po startu nenechávám stromky hluboko pod sebou, nýbrž se naopak nekompromisně řítím skrz. Dneska to bylo jenom náběžkou.



    Ovšem to je slabý kafe proti tomu, co předvedl Martin (nebo Roman?). Bohužel jsem to neviděl, nicméně po startu skončil v nedalekém křoví. Následoval Honza na Atlasu, který při stavbě éra obtočil fletršňůry kolem stožárku, což vedlo k jisté změně aerodynamiky celého křídla. Tato změna nebyla bohužel ku lítání příliš vhodná, takže Honza taky skončil v nedalekém křoví. Navíc se v okolí vyskytovaly slovenské včely a své území tvrdošíjně bránily.

    K večeru se rozfoukal nádherný jih 8-10m/s. Kluci si parádně posvahovali. Já s Ondrou a Frantou jsme bohužel dorazili v okamžiku, kdy se nad Žilinou začínalo blýskat a hromy divo bily. Láďa Koretz stáhl kluky ze vzduchu smluveným znamením (sundal si tričko a točil s ním nad hlavou) a ti jen tak tak stihli složit éra, než přišla fakt hustá bouřka. Auta na silnicích zastavovala, stromy padaly, blesky lítaly vzduchem, no prostě paráda.


Středa 4.7.2000
    Opět startuju na západ. Po prolítnutí všech stromků mi na hrazdě a na bočním zalaňování vlajou smrkové a jiné větévky jako prvomájová mávátka. Hlásí hnusné počasí, takže si balíme saky paky a frčíme do Beskyd, tam se uvidí co dál. Největší radost má zřejmě správce kempu, který z nás byl už značně nešťastný. Abychom ušetřili za stan, postavili jsme si jeden takový opravdu hodně veliký (takovej ten menší hangárek) a do něj další tři menší. Nechci nijak podceňovat inteligenci onoho správce, nicméně naše přesuny mu dělaly značně velké potíže s jejich pochopením.

    Z Beskyd jedeme do Šumperka, ale o tom snad až někdy příště ...