Certifikace není primárním hlediskem bezpečnosti
    Certifikace určuje schopnost zotavení vrchlíku z určitého kolizního režimu. Jistě je důležitá, vždyť obrovský pokrok na poli bezpečnosti padákových kluzáků za posledních deset let byl učiněn právě díky certifikaci. Ovšem schopnost padáku zotavit se z problémové situace není opravdovou zárukou bezkolizního létání.

    To mi vždycky připomene porovnání různých filozofií dvou velkých švédských automobilových výrobců Saab a Volvo z roku 1980. Automobilka Volvo vždy konstruovala své vozy tak, aby ochránila řidiče i ostatní členy posádky před následky nehody. Její vozy připomínaly silné a těžké tanky. Máte-li se stát účastníkem nehody, je nejlepší sedět ve Volvu. Ale statistiky nehodovosti ve Švédsku tuto skutečnost vůbec neodrážely. Řidiči automobilů značky Volvo utrpěli více zranění než řidiči vozů Saab. A to z jednoduchého důvodu - Saab měl méně nehod! Vozy Saab byly lehčí a dokázaly zabrzdit na kratší vzdálenost. Díky nižší hmotnosti byly i lépe ovladatelné a dokázaly se tak mnoha kolizím vyhnout. Saab se také zaměřil mnohem více na zlepšení výhledu řidiče než na jeho ochranu předimenzovanou karosérií, což usnadnilo řidičovy reakce v nebezpečných situacích. V praxi se tak Saab stal bezpečnějším vozem, i když certifikační testy ukazovaly, že opak je pravdou.

Jak to souvisí s padáky ?
    Padákové kluzáky mají rovněž jisté charakteristiky, které je mohou činit snadněji ovladatelnými a tím zvýšit jejich schopnost přecházet nehodám, viz následující výčet bez nároku na jeho úplnost:

• dobré řízení s malou tendencí k přetáčení
• dobrou schopnost přenášení váhy
• možnost létat rychle
• přenos odezvy vrchlíku k pilotovi
• nízkou pádovou rychlost
• dobrou klouzavost

    Vyjmenovaným vlastnostem říkám primární bezpečnostní charakteristiky kluzáku. Některé body se sice dotýkají certifikace, ale nejsou tím, co dává kluzáku lepší certifikační stupně. Certifikace se více zaměřuje na reakce padáku v problémových situacích. To je samozřejmě také důležité, ale není to záležitost primární bezpečnosti. Proto je možné mít dva padáky se stejným certifikačním stupněm a přitom bude jeden bezpečnější více a druhý méně.

    Nedívejte se tedy jenom na certifikační stupně a neberte je jako jedinou záruku bezpečnosti.



Bezpečnost závisí především na pilotovi
    Myslím si, že dnešní piloti mají tendenci se domnívat, že nejlepší ochranou jim bude nákup padáku s certifikátem DHV1, integrální přilby, sedačky s obrovským chráničem páteře, bočními chrániči po obou stranách a velkých bot. Jinými slovy aplikací "Volvo filozofie". Pilot se pak cítí být se vším tím bezpečnostním vybavením jako jakýsi nepřemožitelný superman. Ale ve skutečnosti se jedná o pouhou iluzi. Nejdůležitějším bezpečnostním prvkem při většině nehod je samotný pilot.

    Cesta výcviku pilota není ani jednoduchá, ani laciná a neexistují žádné zkratky. K nasbírání zkušeností jsou potřeba specifické podmínky pro létání, což je často problematické v zemích se špatným počasím. Jen těžko se získávají zkušenosti, když je silně větrno nebo dokonce prší. Jednoduchá odpověď neexistuje. Zkušenosti pilota jsou klíčové. Je to zkrátka jenom na něm.