2. červenec
    Probouzím se s pocitem, že už vím, co znamená slovo autokemp. Autokemp Rača je místo, kde si postavíte stan a nad hlavou vám celou noc jezdí auta a náklaďáky po úzké točité silničce nemající svodidla. Celou noc se tedy modlíte, aby k vám do stanu nepřijela nečekaná návštěva. Jak se později téhož dne ukázalo, jezdit po této silnici menší rychlostí než 60km/h je trestuhodný čin, za nějž náš řidič autobusu s přívěsem draze zaplatil jednomu místnímu policajtovi. To, že měl v pokutovém bloku poznamenané pouze české Karosy je asi věc jiná… V autokempu Rača také pracuje nesmírně pracovitý člověk, mající na práci odvoz odpadků. Toto poněkud nepochopitelně činí okolo 5. hodiny ranní s takovým rámusem, že samozřejmě budí celý kemp a je většinou následně minimálně slovně inzultován. Také sociální zázemí s jedinou sotva vlažnou sprchou a podivným záchodem vzbuzuje spíše rozpaky. Autobus nás nabližuje na jih do městečka Jablanac, odkud trajektem do jižního cípu ostrova Rab.



    Z trajektu se ostrov zdá velice nehostinným, ale poté, co na kole přejedeme nevysoké východní pohoří, se před námi naskýtá nečekaný pohled na jeden z nejvíce zalesněných ostrovů Jadranu. Rab také patří k nejslunnějším místům Evropy a v hojné míře se zde pěstují olivy, mandle, fíky, vinná réva a zelenina. Koupat se zde dá v několika zátokách s nádhernými pohledy na okolní ostrůvky. Velkou nevýhodou je existence pouze jedné hlavní silnice a ta je v blízkosti hlavního města ostrova Rab beznadějně ucpána auty. Kličkujeme tak mezi nimi okolo hlavního města dál na sever přes Superterskou Dragu podél pobřeží až na severní cíp ostrova do turistického letoviska Lopar. Zde klasická velkoopalovna přeplněná turisty.



    Vracíme se zpět, navštěvujeme historické objekty města Rab a koupeme se na jedné z míň osídlených pláží. Počasí se ale kazí, začíná foukat silný vítr a obloha se zatahuje. Dosahujeme jižního cípu ostrova, trajektem zpět na pevninu a táhlým stoupáním ke stanovišti autobusu nad městem Jablanac. Dnešní účet pohodových 70km v mírném tempu. Kemp opět v Rače.

3. červenec
    Dnes je v plánu ostrov Pag, který je znám díky lidovým krojům. Autobuso-trajektovou přepravou se dostáváme na severozápadní cíp ostrova. Na kole přejíždíme pohoří a po asfaltové silnici pokračujeme na JV. Na rozdíl od Rabu zde příliš aut nejezdí. Asi po 20km jízdy uhýbáme na malou prašnou cestu podél mořských útesů, cestou se koupeme v jedné z nádherných mořských zátok v Paški zaljevu.

    Následuje hlavní město Pag a prohlídka zříceniny Stari grad. Cesta dále pokračuje kolem solisek. Volíme variantu každých 15km koupání a ostrov opouštíme po mostě, který ostrov Pag spojuje s pevninou. Poněkud nekonečnou cestou dojíždíme až do městečka Ražanac, kde se ubytováváme v borovém háji příjemného kempu Planik. Stav tachometru se navyšuje o 80km. Jdeme se vykoupat k moři a cestou zpátky se zastavujeme na zmrzlinový pohárek v jedné Zmrzlinově pohárkové restauraci (fakt!) přímo v centru malého městečka Ražanac. Večer navštěvujeme místní restauraci a během několika skleniček vínka sledujeme našeho cyklomechanika snažícího se sbalit místní servírku a zároveň dceru majitele restaurace. Navzdory povzbuzování se mu to ale nedaří.