Čtvrtek 27.7.2000
    Silný západní vítr už v 6 hodin ráno otevíral okna chatek a lomcoval celtami stanů v kempu Kamzík. I když přímo nepršelo, vrcholy okolních kopců, beznadějně utopené v těžkých mracích, hovořily za vše.

    "Šlak ma ide trafiť z toho počasia!" ulevil si po snídani kterýsi slovenský závodník. A aby se nálada pilotů ještě trochu zlepšila, čekalo v 10 hodin v briefingové místnosti hotelu Pod Magurou opravdové překvapení ve formě kontroly z Letecké amatérské asociace Slovenské republiky, kterou vedl sám její prezident Marián Turan.

    "Za LAA Slovenskej republiky musím povedať, že nesúhlasíme s pokračovaním týchto pretekov," prohlásil pak přede všemi shromážděnými piloty slovenský prezident LAA. Při kontrole startovní listiny ještě před ranním briefingem totiž vyšlo najevo, že spousta závodících pilotů nemá v pořádku technické průkazy a dokonce ani zaplaceno zákonné pojištění. Další neřešitelné rozpaky pak nastaly nad českými technickými průkazy českých padákových kluzáků v držení slovenských pilotů.




    Na obličejích všech přítomných pilotů bylo jasně vidět, že velmi dobře vědí, o čem se tady řeč vede. Zato pěkně vykulený byl z celé situace litevský tým, který až tak perfektní znalostí slovenštiny přece jen neoplývá a už se zřejmě všichni viděli za mřížemi. Celou situaci jim pak ale později anglicky vysvětlil ředitel závodu Jano Jagoš a sympatičtí Litevci opět nabyli svého obvyklého klidu.




    Některým slovenským pilotům se ale ztracený klid už nevrátil. Těžko říct, jestli šli po vystoupení prezidenta LAA do sebe nebo už měli prostě po krk tak neobvyklé nepřízně počasí. Možné je dokonce i obojí.

     Každopádně část rozmrzelých slovenských závodníků definitivně sbalila svoje rance a opustila letošní ročník závodu Victoria Cup nadobro.

    S ohledem na poměrně nepříznivý vývoj meteorologické situace vyhlásili tedy organizátoři na dnešek alespoň soutěž na přesnost přistání do vytyčeného čtverce. I když se po poledni oblačnost úplně roztrhala a nádherně se vyčasilo, silný severozápadní vítr nedovolil nikomu odlepit se ze startoviště Nová hola a bylo po soutěži.




    V návalu zoufalství a abstinenčních příznaků vyrazila malá skupinka pilotů vzhůru donovalským údolím na malý západní svah nad salaší místního bači. Nárazový vítr spíše severního směru však tvořil chuchvalce z roztažených vrchlíků už na zemi, povážlivě ohýbal okolní mohutné stromy, a tak padáky po půlhodince putovaly zpátky do batohů.

    Ani sestup dolů k salaši na čerstvou žinčicu a výborný ovčí sýr se neukázal jako ten nejlepší nápad. Žinčica byla nadobro vypitá a ovčí sýr pro dnešek sežraný. "Bolo dnes vela turistov," pokrčil rameny spokojený bača a šel přiložit několik polen pod obrovský kotel na otevřeném ohništi uvnitř salaše. Kouř zvolna prostupoval celou plochou šindelové střechy bez komínu a z povzdálí to vypadalo, jako kdyby měla celá salaš každou chvíli lehnout popelem.




    "Hogy a franc essen bele!" zhodnotil poté výstižně bezútěšnou situaci maďarsky hovořící pilot Tibor Habán z Rimavské Soboty a vydal se zkratkou přes kopec do restaurace kempu Kamzík vysomrovat dvě brambory na přípravu své oblíbené večerní maďarské polévky.