Čtvrtek 7.6.2001
    I když ranní obloha dnes není úplně jasná, o frontální oblačnost se evidentně zatím nejedná. Snad i z těchto důvodů neklesla dnes ranní teplota pod bod mrazu. I umývárna je v šest hodin ráno docela prázdná.

    Hned po desáté se jede hromadně lanovkou na startoviště Nová hola. Vítr je velmi slabý, spíše proměnlivý a i když flérky na startovišti většinou ukazují slabé severní proudění, předpokládá se, že termika umožní po poledni bez problémů startovat na jižní stranu kopce. Nad startovištěm se ale stále tvoří příliš mnoho oblačnosti a nastává tedy vyčkávání.



    Vždy aktivní Mareček okamžitě využívá volného času a velkoryse předává anglicky hovořícím zahraničním pilotům svoje "know-how".



    Na briefingu je pak rozhodnuto o vyhlášení cílového letu směrem k jihu s jedním otočným bodem v Podkonicích a cílovou páskou na letišti Rohozná, několik kilometrů za Breznem, tedy přesně na stejném místě jako vloni na soutěži Pohár Podbrezové. Celkově tedy celých 42 kilometrů. Startovní okno je dnes otevřeno už v 11:30 a jeho uzavření stanoveno až na 15. hodinu.

    Severní vítr ale nijak neslábne, spíše naopak a pod téměř zataženou oblohou se termika z jižních svahů jaksi nedostavuje. Nezbývá tedy, než startovat na severní stranu kopce, v případě neúspěšného zachycení přistávat na východním svahu vedle lanovky a vrátit se pěšky znovu na start. Důležité je ovšem neztratit více než asi sto metrů výšky, pak už se nikam přistát nedá. Severní strana startoviště Nová hola je hustě zalesněná a už při startu samotném je třeba dávat dobrý pozor na vzrostlé smrky přímo pod startem.



    "Iba vyšťať som sa bol," utrousil pak po neúspěšném pokusu o zachycení a pěším výstupu na startoviště udýchaný první závodník a nastalo dlouhé vyčkávání. "Poďme na tú Končitú," navrhuje po dlouhé pauze za stále svižného severního větru Robert Králik. "Ja by som išiel, keby ma tom niekto odviezol," uklidňuje situaci kdosi ze závodníků v předtuše hodinové pěší túry s báglem na zádech a nikam se nejde.

    Těsně před 13. hodinou se vrhá do nasluněného intervalu pětice závodníků a po urputném boji všichni během několika minut končí na východním svahu vedle lanovky. Po dvaceti minutách se udýchaní vracejí zpátky na startoviště a zatímco někteří se znovu chystají, jiní to pro dnešek rovnou balí. Obloha nad startovištěm se znovu zatahuje přemírou oblačnosti a severní vítr sílí.

    Další pokus osamělého závodníka končí o dvacet minut později úplně stejným způsobem, i když očividně vystihl ten správný okamžik a chvíli se dokonce díval na vysílač na vrcholu kopce z mírného nadhledu.



    Krátce po 14. hodině většina balí a jede lanovkou dolů, zatímco zbylých šest závodníků po delším čekání postupně startuje a po oblétnutí kopce přistávají u dolní stanice lanovky v Donovalech. Jeden z polských závodníků však v závětří ustřeďuje ojedinělé stoupání a po dotočení slušné výšky odlétá na jihozápad. Bohužel je sám a navíc startoval až sedm minut po zavření startovního okna. Škoda.

    A zatímco při každovečerním opékání u táboráku a békání při kytarách hluboko do noci některým ještě zbývá sil alespoň na břišní tanec, jiní už po šesti dnech závodu očividně melou z posledního.





    Předpověď počasí na zítřek je až překvapivě dobrá, dokonce i s předpokládaným jihozápadním prouděním. Že by se tedy zítra konečně přece jenom cosi ulétlo ...?