Čtvrtek
    Obloha po nočních bouřkách jako vymetená a startoviště na Novej holi se už po 10. hodině ranní začalo plnit nedočkavými závodníky. Vítr nabral definitivně jihozápadní směr a okno do 32km dlouhého trojúhelníku bylo otevřeno už v 11:30. Prozíravě tím bylo zamezeno tlačenici ve vzduchu, protože piloti startovali postupně, bez časového stresu. Navíc obvyklý převývoj oblačnosti se tento den překvapivě nekonal a sluníčko konečně smažilo celý den. Zato vítr postupně nabýval na síle, což způsobilo těžké problémy většině závodníků na druhém rameni trojúhelníku, jehož směr byl přesně proti větru.





    Nejlíp se s větrným živlem popral Mirek Varvařovský, který se jako jediný po 1 hodině a 35 minutách objevil v cíli. Takticky odstartoval hned po otevření okna a jeho let tedy nebyl postupně zesilujícím větrem na druhém rameni tolik ovlivněn. Samozřejmě tak výrazně zvýšil svůj bodový náskok před ostatními soupeři. Šest kilometrů do cíle chybělo druhému v pořadí Peterovi Mensákovi a třetí skončil tento den Štefan Vyparina, který zůstal sotva o 200 metrů za druhým pilotem. Zabojoval tentokrát i Martin Slíva, který se proti větru na druhém rameni protlačil až na kopec s druhým otočným bodem, na kterém dokonce přistál a skončil tak tento den čtvrtý. Pro velmi silný vítr však už nedokázal z kopce odstartovat a nezbylo mu tedy, než se vypravit na takřka čtyřhodinovou pěší túru k civilizaci.




    A večer se opět vydatně popíjelo, tlouklo se do koulí a při poletovém rozboru ulétnuté disciplíny za vydatné pomoci hudebních nástrojů se pak penzión Slniečko otřásal v základech ještě po půlnoci.





Pátek
    Souvisle zatažená obloha přecházející frontou, ranní deštík a možnost vzniku bouřek přiměla organizátory závodu k vyhlášení divácky atraktivní soutěže na přesnost přistání do vyznačeného čtverce. A aby to piloti neměli tak jednoduché, posadili organizátoři přímo ke čtverci přitažlivé slovenské děvče, jejíž výstřih při pohledu shora okamžitě vyvedl z míry každého přistávajícího aviatika natolik, že sotva dokázal řídit.

    Nebylo tedy divu, že piloti padali všude kolem, ale do cílového čtverce se netrefil vůbec nikdo. Jako jediný muž s chladnou hlavou a železnými nervy se ukázal Milan Bohuš, který při přistání dosáhl svojí dlouhou nohou alespoň na jeho okraj.



    Zklamání z nevalných výsledků pak celý večer léčila většina pilotů jak požíváním rozličných lihovin v míře vrchovaté, tak i skvělým pštrosím gulášem, narychlo organizátory připraveným a diskotéka v podzemí penziónu Slniečko duněla ještě hluboko po půlnoci.

Sobota
    Přecházející okraj fronty přiměl organizátory zopakovat včerejší soutěž v přesnosti přistání. A aby se přece jenom někdo do vytyčeného čtverce konečně trefil, byla všechna hezká děvčata zahnána do utcivé vzdálenosti od cíle. A že jich tu bylo ...!



    Toto poněkud drastické opatření ovšem brzy přineslo svoje ovoce. Několik dopadů na okraj čtverce bylo vzápětí korunováno přesným přistáním Karla Vrbenského přímo na střed. Jeho vítězné "Jo!" se pak hlasitě rozlehlo donovalským údolím a vykázaná děvčata se okamžitě hrnula k cílovému čtverci pro autogramy, zákaz nezákaz.



    Z obrovských tmavých mraků v okolí startoviště nakonec celé odpoledne ani nekáplo, takže radost z podařené disciplíny byla nakonec poněkud zkalena pouze něšťastným pádem nezávodícího paraglidisty, kterému asi 50 metrů nad okrajem přistávačky padl vrchlík do negativky a ošklivě se sesypal přímo do příkopu u silnice. Naštěstí vyvázl pouze se zlomeninami.

    Na celkovém pořadí ze čtvrtka se tedy už nic nezměnilo. Absolutním vítězem závodů se tak stal Mirek Varvařovský, na druhé příčce se usadil Peter Mensák a třetí místo připadlo Peterovi Borgulovi.