Ložisko studeného vzduchu u země a teplý vzduch ve výšce znamenají vznik teplotní inverze, která je skoro vždy provázena silným zhoršením dohlednosti, nezřídka přímo mlhou. V babím létě ještě slunce má dostatek energie k tomu, aby inverzi rozbouralo a přes den pak může být jasno. Přitom si jistě povšimneme, jak na obloze přibývají cirrovitá oblaka, znamenající první příznaky teplé fronty. Vznikají tím, že teplý vzduch vyklouzává vzhůru po frontální ploše, čímž se dostává do míst s nižším tlakem, expanduje a ochlazuje se. Výsledkem toho procesu je vznik oblačnosti, která je ve velkých výškách složená z ledových krystalků. Cirrů přibývá, až nakonec zakrývají podstatnou část oblohy; slunce jimi však stále prosvítá. Přesto je jeho svit výrazně utlumen, takže rozhodně skončí například termika, která se do nástupu prvních cirrů ještě mohla objevovat. Oblačnosti nadále přibývá, houstne, až nakonec není patrné ani slunce.

    Se zhoršeným osvětlením krajiny se obyčejně zhoršuje také dohlednost, nezřídka vznikne mlha (dohlednost pod 1000m, způsobená vzdušnou vlhkostí). Vítr vane slabý, v poměrech České republiky často východní až jihovýchodní, postupuje-li fronta od jihozápadu až západu. Je to proto, že fronta se nachází v brázdě nízkého tlaku vzduchu, takže vzduch proudí z oblasti vyššího tlaku do místa s nižším tlakem, tedy ve směru proti přicházející frontě. Nesmíme se však nechat zmást - ve výšce fouká JZ vítr, který způsobuje přesun fronty směrem k nám. Je-li tento střih větru podél vertikály výrazný, lze pozorovat ve výšce citelné dynamické turbulence, které pociťují cestující v dopravních letadlech.

    Asi 400 až 500km před čárou fronty (ale v zimě i 1000km) se objevují první srážky. V zimním období to bývá slabé a drobné sněžení, popřípadě sněhová zrna nebo krupice. Pro srážky je charakteristické, že se vyskytují nad rozlehlým územím a zpravidla jsou vytrvalé, ale spíše slabé intenzity. Charakter oblačnosti a projevů počasí však silně závisí na vzdálenosti příslušné části teplé fronty od středu cyklóny, resp. od okluzního bodu, v němž se teplá a studená fronta spolu stýkají a kde jsou srážky nejvydatnější. Naopak v oblasti okraje fronty, vzdáleného od centrální cyklóny, se fronta vůbec nemusí projevovat srážkami ani jiným významným počasím, nýbrž třeba jen polozataženou oblohou s rozpadlými oblaky Ac.

    S blížící se frontou klesá tlak vzduchu, zhoršuje se dohlednost a snižuje základna oblačnosti. Když se k tomu přidá sněžení nebo déšť, který v zimě může namrzat na podchlazených náběžných hranách křídel a kormidel, máme pěkný souhrn všech možných nebezpečných faktorů pro VFR let s letadlem. Zejména přelet vysočin a hornatých krajů může znamenat riziko, že se dostaneme do těch nejhorších povětrnostních podmínek, v nichž neuvidíme nic a budeme muset otočit podle kompasu zpátky. Jak to ale správně udělat?

    Běžně pilot UL není cvičen na podobné situace a pro velkou zábavu doporučuji zkusit si toto zalétnout bez použití autopilota na počítačovém simulátoru! Pokuste se udržet současně výšku, správný náklon, otočení do směru a konstantní rychlost. A to postrádáte vjemy zrychlení a přetížení, které ve skutečném letadle velmi klamou. Měl jsem tu možnost několikrát letět IFR na skutečném simulátoru, kde se přece jen pocity pilota blíží realitě a tvrdím, že mi funkce autopilota silně chyběla. Avšak ani skutečný simulátor nenapodobí ten nejhorší faktor - stres pilota z toho, že dojde k průšvihu. Než bych tedy usedl do UL letadla, pečlivě bych prostudoval aktuální i předpovídané počasí, a to nejen po plánované trati. Znám piloty, kteří jsou schopni vletět do zhoršujících se podmínek s tím, že "to nějak proletíme a za chvíli jsme z toho venku na druhé straně," ba dokonce jsem o podobných případech četl v různých vzpomínkových knížkách pilotů, kdy jsou takovéto prohřešky už dávno "promlčeny".

    Dnešní avionika k takovému stylu létání dost svádí, protože umělý horizont lze občas na palubní desce UL spatřit, GPS má skoro každý a možnost srážky s jiným letadlem si raději nepřipouštíme. To už bývá lepší počasí po přechodu teplé fronty. Zvlášť v oblastech vzdálenějších od centra tlakové níže se za frontou oblačnost protrhává a nastává "jarní teplé počasí," které je velmi příjemné. Dohlednost může být velice dobrá, vítr se stočí k jihozápadu a zesílí. V zimě nastane výrazná obleva. Horší počasí je poblíž centra cyklóny, kde v teplém sektoru zůstává nízká oblačnost a mlhy. Podzim a zima, které právě za našimi okny probíhají, vám dávají skvělou možnost pozorovat počasí při přechodech teplých front. Sledujte předpovědi počasí a ověřte si, co se děje venku.