Ahoj Lubore. Máme tě pozdravit od všech paraglidistů a nenápadně se zeptat, kdy už konečně prodáš padák a začneš lítat jenom na tom větroni ?

    Dík za pozdravení od širé paraglajdové veřejnosti. Vento ani Škorpiona určitě neprodávám. Prvního proto, že je svými výkony historicky cenný (hlavně pro mě) a druhýho proto, že s ním jsem maximálně spokojenej. No a větráky proháním určitě víc než padáky. Padáky lítám jen když cejtím dobrej přelet nebo když jsem línej tahat Orlíka.




Jak už jsi naznačil v našem předchozím rozhovoru, zřejmě se ti to startoviště na východní směr větru v Broumovských stěnách podařilo úspěšně najít.

    Ale jó. Jen ten Mozkodlab obecný trochu zavyl. To ti je takový zviřátko v hlavě, co požírá strachový buňky. A teď už neměl co do huby, a tak hrozně vyl od hladu. Stačí se podívat na fotku startoviště. To je takový to malý, co tam stojej kámoši.




    Startovat se musí se zaklopenejma ušima, pozadu odpálit z hrany, otočit se, vyklepnout ouška, rychle udělat fotku, okřiknout Mozkodlaba, protože přes něj není slyšet vário a pak už si jen vychutnávat nekonečnou lábuž volnýho plachtění po českých zemích.




Ten den dost foukalo. Nebylo to na start s padákem až příliš ?

    No, že všude foukalo hodně, to jsem se dozvídal až další dny po hovorech s kámošema. Na stěnách v Broumově to bylo roztempovaný od nuly, kdy se to rvalo před kopcem, až po dobrou desítku, když se to urvalo z hrany. Určitě žádnej hazard. Chce to jen správně načasovat start. Se zachycením žádnej problém nebyl, protože tenhle terén, to je taková velká radlice na vzduch. Z úplný roviny to plynule přechází až do kolmejch skalních stěn.

    Taky to tam má tu výhodu, že je to vystrčený dál na severovýchod před dýzu mezi Krkonošema a Orlickejma horama, na což dost často doplácí Zvičina, kde může klidně funět patnáctka nebo dvacítka a na to je právě Broumov dobrej. Za rozumnýho větru se zvedneš, zvičinskou fukéř přelítneš ve dvou kilákách, no a s 15 metrama v zádech se pak ta dvoustovka hnedka zdá reálnější. Kozákov-Broumov je možný lítat kolem tří hodin a teď opačně to bylo za hoďku a třičtvrtě. No řekni sám, není to pohádka ?!




    Tuhle teorii o dýze mezi Krkálema a Orlickejma jsem si několikrát ověřil na větroni i na padáku a myslím, že najít a využít takový podmínky je hlavní podmínka pro překonání dvoustovky u nás. Ne super padák, ne urputnej tréning v Alpách, ani nesmyslný hazardování za vichřice, jak to tak občas kolem vídám.


Letěl jsi opět na svém oblíbeném Ventu ?

    Vento tentokrát odpočívalo pod postelí. Škorpionek je o dost spolehlivější i výkonnější.




Datum 31.7.1999 přineslo spoustu bombových přeletů. Např. Lubin ve svém přeletu popisuje, že letěl 40km bez přitáčení výšky. Šlo ti to taky tak nebo jsi celou cestu netočil vůbec ?

    Jo, jo, taky jsem něco takovýho potkal. Od úrovně Turnova až někde k Lomnici jsem měl spída na doraz a v přímým letu dost často hodně zaklápěl uši, abych nelítal do základen. A těch se já osobně začínám dost bát, jelikož nejen mezi padáčkáři jsou "odvážlivci," kteří se mraků nebojí. A potkat přes dvě kila rozjetýho Duo Diskuse tak dvacet, třicet metrů pod sebou po vypadnutí ze základny??!!! To prosím není můj zážitek, ale pilota zmíněného větroně. No, kamarádi paraglisté, odsr... jsem to za vás u nás na letišti.

Přišla na trase taky nějaká krize ?

    Ty byly hned dvě. Občas bylo nutné opustit kumulostrádu. Poprvé, protože končila (to je ta první díra na barozáznamu u Hrubý Skály) a podruhý, protože jsem potřeboval skočit z jedný do druhý (druhá díra u Nosálova).




Za cíl jsi měl vyhlédnutou Ranou. Čím to, že to nevyšlo?

    Protože před Ranou se udělal velkej podvečerní rozpad. Takže jsem si dotočil s rezervou na dokluz (ale malou), jenže místo očekávaných dva, tři dolů to bylo tři až čtyři. Ani Oblík mi potvora nepomohl.



    Padalo to až na zem. Grrrr ...




Jak dlouho ti přelet vlastně trval ?

    Celý přelet trval 4 hodiny a 44 minut. Na Ranou mi chybělo sotva 700 metrů.




Těch 200 kilometrů určitě práskneš ještě letos. Nebo to chceš snad odkládat až na rok 2000 ?

    Bůh ví ...


Proslýchá se, že už nepiješ Frankovku z Pavlovic, ale nějakou jinou značku. Že by v tom bylo ukryté tajemství tvých stále delších přeletů ?

    Jo, teď zrovna mi jede Moravský Muškátek. Móóóc dobrý! Ale ne, ve víně to není. Močák to chce mít v pořádku, viď Motyčko. To je vzkaz pro pilota, kterýho jsem ten den potkal u Štětí a u Roudnice. Najednou vidím spirály, wingovery atd. No já myslel, že to má cílový a končí. Pravda byla ale taková, že se jen styděl pochcat! Ano, ano - i takoví ignoranti se mezi námi vyskytují. A to byl na 103. kilometru ze Zvičiny!!! No comment ...!


Každopádně klobouk dolů. Převálcoval jsi i rogalisty s jejich rekordem 166.5km. Takže blahopřejeme, Vavřinec v Moravském demižónu je připraven a možná za měsíc ještě pokecáme o té dvoustovce ...

    Kluci zdar a lítání obzvláště. A jedna zprávička pro trubkonauty - rogálo už mám !