Ve světě závěsného a zejména padákového létání je již obvyklé, že se zraky zasvěcených upírají ve druhé polovině září do francouzského St. Hilaire du Touvet, kde se každoročně koná Ikarův pohár. Pro ty, kteří dosud o tomto dění nic neslyšeli, je třeba říci, že se jedná o čtyřdenní veletrh padákových a závěsných kluzáků a všech možných doplňků, souvisejících s těmito sporty, včetně velkého bazaru použitého zboží z tohoto odvětví.



    Doprovodný program tvoří soutěž v promítání filmů, přehlídky horkovzdušných balónů, ukázky a předvádění papírových modelů letadel, draků a házení boomerangem, soutěže padáků na přesnost přistání a délku doletu, akrobacie padáků a zejména pak v sobotu a neděli skvělá přehlídka a soutěž o nejhezčí létající masku.



    Toto setkání má svůj velký význam nejen pro lidi pohybující se ve sportovním průmyslu okolo padáků (přes sto vystavovatelů na ploše více jak 3000m² - z českých firem byly k vidění Mac Para Technology a Gradient, okolo 100 účastníků v hlavní "maškarní" soutěži), ale také pro nejširší veřejnost, která dodává v tisícovkách diváků celému dění vynikající atmosféru.

    Během čtyř dnů všichni účastníci samozřejmě rádi využívají pověstné francouzské kuchyně a stejně tak pověstného francouzského vína, a tak další soukromé doprovodné programy zřídkakdy končí před třetí hodinou ranní (bohužel se mi právě z tohoto důvodu nikdy nepodařilo shlédnout ranní starty balónů v 7:30).



    I když je hlavní startovací plocha (která je pokryta "luxusním" kobercem) vyhrazena účastníkům soutěže, mohou návštěvníci a ostatní "civilní" piloti startovat z několika dalších míst v dosahu areálu. V sobotu, kdy se po ranním deštíku udělalo nádherně, bylo možno v jednu dobu vidět ve vzduchu kolem 150 padáků.



    Toto množství by snad mohlo někoho odradit, nicméně letového prostoru bylo pořád dostatek. Záchranná helikoptéra musela zasahovat pouze jedenkrát, což je z hlediska tlačenice ve vzduchu a možných kolizí docela pozitivní.



    St. Hilaire není sice přímo za rohem, ale doporučuji tuto oslavu létání zažít každému. Snad i pár snímků napoví něco z přítomné atmosféry a třeba přiměje nějakého českého pilota k účasti příštím rokem.