Letecký klub v Teplicích byl ustaven v dubnu roku 1990. Základ tvořili letečtí modeláři, do té doby sdružení ve Svazarmu. Nově vzniklý Letecký klub (dále LK) si předsevzal "provozovat činnosti v oblasti stavby a provozování leteckých modelů včetně ultralehkých letadel, závěsných kluzáků a klouzavých padáků". Začlenil se do Letecké amatérské asociace.

    Členové LK Nývlt a Kyselka měli již motorová rogala, která si "načerno" za totality vyrobili. I další členové Votík a Štojdl začali vyrábět jednosedadlové ultralehké Minimaxy s motorem Trabant.



    Modeláři do té doby ke svému létání používali plochu v Újezdečku. Avšak pro létání s ultralehkými letadly byl tento prostor malý. Nabízela se plocha za totality rozpuštěného teplického aeroklubu - bývalé letiště na Kudlichu. Tuto plochu používaly Státní statky, na které však nikdy nebyly převedeny. Po dlouhých a složitých jednáních byla tato plocha přidělena Leteckému klubu. Pozemek tedy byl, ale k létání se nedal použít. Plocha byla rozorána hlubokou orbou, plná kamenů. Členové klubu upravovali startovací dráhy, jak se dalo, hlavně obtížně, protože nebyly žádné finance. Klub měl na účtu 1200 Kč!!



    V roce 1994 byl výhodně zakoupen "Tesco" barák s tím, že bude členy klubu rozebrán, odvezen a bude použit jako sklad letadel. 14 lidí to také tak realizovalo. V témže roce vyrobili K. Kuchynka UL typu Mini Straton a současně J. Jakeš další Minimax.

    Velmi zásadní bylo, že v lednu roku 1995 získal klub od Glavunionu dřevěnou halu rozměru 60x15m s podmínkou rozebrat ji a odvézt do konce března. Na Kudlichu začali se stavbou tohoto hangáru počátkem července 1995 a již začátkem září téhož roku byl dostavěn. V této době začaly problémy. Členové měli představu, co chtějí vybudovat, ale neměli z čeho. Stavělo se z toho, co kdo dal. Nebyl tedy zpracován projekt a tím se klub dostal do sporu s úřady. To se však postupně díky trpělivé práci, přesvědčování, dokumentování a zejména pochopení úřadů vyřešilo.

    Byl postaven hangár pro letadla, dílna, klubovna s kuchyňkou, provozní kancelář, ubytovna, sklad, sociální zařízení, to vše s ústředním vytápěním. Byla zavedena pitná i užitková voda, elektrický proud. Výstavba areálu pro létání ultralehkých letadel v milionové hodnotě byla ukončena kolaudací v únoru 1999.



    V klubu působí současně také letečtí modeláři. Ti se také podíleli na výstavbě areálu. Jejich pracovní prostor je na "Boulích," na západní straně areálu. Zde létají se svými modely a zúčastňují se různých soutěží.

    Nejvýznamnější byla účast modeláře J. Klímy v roce 1999 na mistrovství světa leteckých modelů v Izraeli. Se svým modelem poháněným gumovým svazkem obsadil 25. místo časem 6 minut. Klíma byl ve Švédsku v roce 1971 ve stejné kategorii mistrem světa časem 3 min. 52 s. Zde je patrný obrovský pokrok v leteckém modelářství.

    A co je nového v leteckém parku? Současně s výstavbou areálu byla vyráběna další UL letadla. V lednu 1997 dal do provozu J. Nývlt dvousedadlový hornokřídlý jednoplošník vlastní konstrukce. V krátkém sledu roku 1998 vyrobili 3 stroje obdobného typu amatéři Jakeš, Štojdl, Havel a Bašek dalšího Minimaxe. Letecký park čítá 14 strojů, z toho 2 motorová rogala.



    Pochopitelně, že majetek klubu je potřeba chránit. Proto všichni létající členové klubu se střídají ve 24hodinové službě v hlídání objektu. Služba má současně za úkol topit a uklízet. Služba vychází na každého téměř 2x za měsíc.



    Na výroční schůzi v lednu 1999 odstoupil ze zdravotních důvodů předseda MUDr. J. Kolman. Byl předsedou od založení klubu a velice se zasloužil o zajištění majetku klubu. Předsedou nové letištní rady byl zvolen Jiří Štojdl, členové jsou Bašek, Kuchyňka, Jakeš, Vaníček. V současné době je 55 řádných členů klubu.

    Na přátelském sletu UL letadel na Kudlichu se 11.9.1999 slétlo na 30 strojů a areál navštívil také starosta města Teplice pan J. Kubera. Postupně se svezl na dvou strojích a poznal, jak jsou Teplice z ptačí perspektivy krásné, viděl však i "měsíční" krajinu od Duchcova k Mostu. Večer až do pozdní noci jsme přátelsky poseděli u zabíjačky a nejednoho sudu piva.



    Do konce roku 1999 vyrobili J. Jakeš, M. Kuchyňka a E. Salzer dvě další UL letadla z částečné stavebnice italské výroby ASSO. Jsou to dvoumístné dolnokřídlé jednoplošníky se zatahovacím podvozkem a s cestovní rychlostí 240km/hod. Další letadlo stejného typu má rozestavěné J. Baudyš. A od stejného italského konstruktéra je projekt WHISKY, opět dolnokřídlé UL letadlo se zatahovacím podvozkem, avšak se sedadly za sebou. Dvě tato letadla právě začínají stavět J. Jakeš a J. Štojdl. Jsou to letadla nové generace UL letadel.

    I v zimním období je tedy v areálu letiště čilý ruch, jak v dílně, tak i po práci v klubovně. Jak jsem se již zmínil, je zde trvalá služba, a proto jsou zde milovníci leteckých sportů vždy vítáni.

    Zpracováno podle informací MUDr. J. Kolmana a J. Suchánka.