Ráno se zvedla mlha a odkryla věci nevídané. Na start si to šinula zvláštní skupinka. Chtěla jsem zkontrolovat pilotní průkazy.

    Poprvé jsem se nechala zastrašit. Vodník, který dorazil z jižních Čech, mi připomněl doktora Mráčka a dodal, že jeho bratr vládne ve vodní říši Orlík. Pipi dlouhá punčocha mi vlepila žvýkačku do vlasů. Slétly se ke mne čarodejnice a halekaly kletby. Mnoha jsem nerozuměla, protože v rozčilení mluvily staroslovenštinou. Do ruky mě začala klovat slepice a to už se o mě pokoušela smrt. Naštěstí se objevil Zoro a snažil se mě uklidnit.



    Pohádkové postavy mají též nárok vidět svět z ptačí perspektivy. A jak známo, tak na ně se naše zákony nevztahují. Celý nápad vzešel od slepice, která snáší zlatá vajíčka ( bohužel měla zrovna zácpu, tak ani poplatky nezaplatili). Chudák holka skákala na dvorku v Chotěhůrkách u Nováků a nemohla vzlétnout. Kamarádi se rozhodli, že ji pomůžou a zaplatili si instruktora.

    Byl lyžařský. Celou akci posvětily jeptišky a vzaly sebou pro štěstí kominíka. Naštěstí všichni vzlétli bez problémů. Jednomu cestou vylétl z kapsy toaleťák a začal ho stíhat ohníček. Dole ho začal honit ohňožrout. Odpoledne dorazil i policajt, který v tento den zakázal létat na kopci normálním padáčkářům a rogalistům. A pak najednou všichni zmizeli.



    Přinesly se stupínky a na jejich vrcholu stál Karel Ott, který letos uletěl 141 km. Velká gratulace.



     Milým postavičkám moc děkuji a příští rok se na ně těším. Kdo si hraje, nezlobí.