Letadla ?
    Mnohá a zajímavá! Nymburský Miniwing klub vlastní krásně zhotoveného Hi Maxe. Jednomístný hornoplošník létá s motorem Rotax 447. S jeho fotografií se čtenáři časopisu Letectví a kosmonautika seznámili již před několika měsíci. Ve skutečnosti je již na první pohled zřejmé, že jeho čtyři stavitelé tvorbě tohoto éra věnovali spoustu pečlivé práce. Polétání s ním je jistě nádherným zážitkem.

    Komár MF 1, konstruktéra váženého pana Forejta. Díky majitelům jednoho Komára v Chotěšově z vlastní zkušenosti znám tento typ jako velice stabilní a citlivé éro, zvláště na směrové řízení. Křídlo Mitchell Wing, knipl jednoduše shora, příďový podvozek, klasické ocasní plochy. Létá výborně s motorem Trabant s reduktorem. Nemá klapky ani flaperony, jelikož zkrátka je nepotřebuje. Vystačí si pouze s křidélky. Stejně jako Mini Max, či Hi Max, jelikož tato éra mají nízkou pádovou rychlost i bez instalování klapek ke změně křivky profilu pro dosažení nižší pádové rychlosti zejména při přistání. Komár, který přistál na letošním sletu, měl řídicí páku umístěnou neobvykle v ose éra, jinak se od původního prototypu zvlášť nelišil.

    Zúčastnilo se mnoho motorizovaných závěsných kluzáků, tedy tříkolek - Rogallových křídel. Postrádali jsme chrousty, neboli paraglidy s motorovou krosnou. Zůstalo u faktu, že v tom hemžení brusů i pomalejších ér pravděpodobně hrozilo zvýšené nebezpečí kolize a tudíž připlachtit s padákovým kluzákem ať již s motorem, či bez něj, se nikdo neodvážil. Přitom paraglidisté tvoří neméně zajímavou a dost početnou skupinu letců. K odpoledni se uskutečnily průlety formace dvou Starů se dvěma Zephyry nad pardubickým letištěm, kde se též konal podobný slet s hojnou účastí letadel, pilotů i veřejnosti. Termika s našimi stroji již dost cvičila, tak jsme snížili cestovní rychlost z 200 km/ h na 180 km/ h a hned o poznání příjemněji se létalo. Spíš však kvůli dodržení bezpečné provozní rychlosti jsme takto " zbrzdili" Zephyristy. Dohlednost vyšla celý den výborná. K večeru sledovali všichni přítomní seskoky dvou parašutistů ze dvou Jor. Piloti obdélníkových padáků po rozevření jejich ér předvedli skvělý seskok, přičemž jeden seděl druhému na padáku. V padesáti metrech se rozdělili a přistáli hladce každý solo.

    Upřímné rady zkušeného a přátelské rozhovory ochotně poskytoval například Vašek Polívka, který přilétl na rychlých křídlech svého Stara (s Rotaxem 912), Petr Tomášek se Starem, ve kterém se skrýval motor Tatra vzduchem chlazený, dále vážený pan Olda Olšanský a František Bohuslav provozující leteckou školu na Býnovci u Děčína.

    Z Ramše u České Lípy dolétli na Moby Dicku pilot Vítek Friml a pan instruktor Hrdina, Pepa Melvald známý to lékař Trabantů pro mnoho ultralightů, pan inspektor Honza Šafránek, hangárující svého Foxe na Hradčanech u města Mimoně, přítel Jirka Kočí s Tukanem též z Hradčan, pan Miletič přilétnuvší na svém Minimaxu s motorem Trabant až z Braňan u Mostu, přítel a vážený pan instruktor Slíva s kolegy z travnatého letiště ve Velkém Poříčí, pánové Jestřáb a Kuděj z Fantasy Airu, zastupující Cora Team a mnozí další. Do noci se pak žilo bujarým společenským životem.

Neděle ráno.
    První paprsky vycházejícího Slunce ohřívaly rosou ovlažená letadla. Většina pilotů, kteří neodletěli včera, nocovali ve stanu, či v éru. Prokřehlí chladem hvězdné sametové tmy otvírali rozespalí aviatici spacáky a v onom okamžiku Slunce těšilo teplem i nás piloty přespavší v kokpitech. Nastal poslední den sletu ultralajtů v Nymburce. Do večera ještě většina z nás stihla nalétat nějakých pár hodin. Hladím Joru stírajíc z ní stříbřitou rosu …po důkladné předletové prohlídce ohřívám motor a jemně ji odpoutávám a stoupám výš a výš. Mírně stahuji přípusť a zavírám flaperony. Následuji modrého Mini Maxe, se kterým nás ve skupince čeká dlouhá plavba blankytným oceánem vzduchu.

    Díky ideálnímu letovému počasí přilétlo tak dvěstě ultralehkých letadel. Všem se sraz milovníků pohybu v trojrozměrném prostoru líbil. Nikomu se nic nestalo, a to je fajn. Rozhodně navštěvujte aviatické slety a soutěže. Domnívám se, že pořadatelé je organizují právě kvůli povzbuzení rozvoje českého letectví, pro častější předávání nových zpráv mezi letci a konstruktéry a nejen mezi nimi. Prostě snaha udržet, upevnit a rozvíjet vztahy a kontakty v našem létání pro radost, poznávání nesmlouvavých přírodních zákonů a tím i života ve své jeho podstatě.