Chcete na tomto místě svoji reklamu ?



Středa 2.10.2002 - Bassano di Grappa - Itálie
    Ranní zprávy o stavu auta nebyly příliš pozitivní. Automobil musel zůstat ještě v servisu. Po loňských zkušenostech jsme se rozhodli jít na stop. Pokud chcete stopovat v Bassanu, nejvhodnější je jít ke kostelu v Semonzu. Ten leží na začátku silnice na Monte Grappa a je vzdálen cca 250 metrů od přistávačky.

 Piloti pod modlitbou za "Šťastný let" u kostela v Semonzu


    Na stop vyražte včas. Nejlepší zkušenosti s vývozy máme s rogalisty, kterých jezdí k restauraci Carraro poměrně dost (mají tam svou startovací rampu - pohled dolů - hrůůůza) a padáčkáře berou. Auta s paraglidisty bývají většinou totálně nacpaná. Místní stopaře moc neberou, u výjimek si dávejte pozor, aby vás nevyhodili za druhou zatáčkou. Na vrchol se jde docela těžko (zeptejte se Luďka).

 Lešenář vrhnuvší se do hlubin

    Když už nějaké auto stopnete, setkáte se většinou s lidmi jako jste vy, tedy piloty, kteří sem přijeli ze všech stran světa. Anglicky se domluvíte prakticky s každým. Rukama, posunky, nohama a různými pazvuky se domluvíte 100% s každým.

 Lenka a Míra čekají na kamarády

    Nejlepší je se nechat vyvézt k restauraci, kde se dá čekání na méně šťastné kamarády zkrátit pohledem na lešenáře a lešenářky! vrhající se z chatrné rampy do hlubin a popíjením kafíčka či kapucina. Ceny jsou přijatelné, kapucino 1,10 EURO, točené pivko 3 EURO.

 Všeříkající tabule u rogalistické rampy

    Poté, co se sejdete se svými přáteli, je možné jít na hořejší startoviště, což vám zabere cca 20 minut, nebo sejít na spodní start.

    Tento den jsme se dostali na kopec dvakrát a odstartovali jednou z horní a jednou ze spodní startovačky. Počasí už nebylo tak příznivé jako v minulých dnech, do Bassana se nasunul typický opar, takže dohlednost byla dost mizerná. Nicméně teploučko stále bylo a létat se dalo i v mlze. Zajímavé je, že v mlze není problém nalétnout stoupání, i když slunce skoro není vidět. Stoupáky jsou ale utlumené, maximálně do 3 metrů za vteřinu.

 Míla alias Milhaus letí!!!

    Po návratu do kempu utrpělo petanguové družstvo zbytku světa doplněné o Jarka z Polska opět porážku v této hře. Nicméně večerní posezení s polskými přáteli vše opět vynahradilo. Středa je většinou kritický den a tak jsme zanechali hovorů o politice a kvalitě křídel a rozpoutali jsme hovor o ženských, kterého se aktivně zúčastnily i přítomné ženy. Prasečinky se polsky řeknou "svinačky". Hodina zalehnutí zdokumentována - 2:30!


pokračování článku

 Návrat na domovskou stránku