Pondělí 14.1.2002
    Ranní teplota klesá až na -7°C a všude venku je namrzlá jinovatka. Naštěstí už od rána svítí na jasné obloze ostré slunce a začíná se rychle oteplovat. Vítr dnes pro změnu fouká z úplně opačné strany, tedy z východu a je poměrně silný. Jedeme tedy na hlavní startoviště blízko vesnice Tapalpa ve výšce přibližně 2000 metrů. I když jsou dnes všichni na startovišti včas, musíme čekat celých pět hodin, než silný vítr zeslábne natolik, aby se dalo startovat.



    Okno do 64km dlouhé disciplíny se třemi otočnými body je nakonec otevřeno až ve 14:15, ale termické podmínky jsou kvůli silně stabilnímu zvrstvení vzduchu velice bídné. Nejsrdnatější bojovníci předvádějí téměř hodinové točení na jednom místě se ziskem výšky mizerných 300 metrů. Kvůli špatným termickým podmínkám je obtížné dostat se vůbec ke startovnímu bodu.

    Přes hranici 50km se dnes dostává pouze 5 závodníků a i když se v cíli raduje jediný závodník Peter Brinkeby ze Švédska, teprve po přistání zjišťuje, že zapomněl na jeden ze tří otočných bodů. Vítězem dnešní disciplíny se tak stává Švýcar René Hauser, který se jako jediný dostal přes vzdálenost 53km. Druhý je Japonec Ogisawa Kaoru, který zůstal o 400 metrů za ním. Z našich se nejlépe dařilo Petře Krausové, která to dotáhla až za 35. kilometr. Ondra Dupal přistál necelých 5km za ní, zatímco Juraj Kleja a Tomáš Brauner svorně popadali už kolem 5. kilometru trasy.

Úterý 15.1.2002
    Ranní mrazy prvních dnů už sice přestávají být nesnesitelné, ovšem jejich důsledkem je například fakt, že loňský vítěz celého seriálu závodů PWC 2001 Patrick Berod je silně nachlazený a cítí se tak mizerně, že vůbec nezávodí. Dánský pilot Henrik Jensen rovnou označil zkratku PWC za "Precipitations Wet and Cold" (volný moravský překlad: "Furt chčije a je mokro a zima jak sviňa.").

    Ne příliš silný východní vítr dnes dovoluje opět použít hlavní startoviště blízko vesnice Tapalpa ve výšce přibližně 2000 metrů a startovní okno do 77km dlouhé disciplíny je otevřeno už v 11:45. Podmínky jsou dnes mnohem silnější a základny mraků se tvoří až ve výškách kolem 3000 metrů. Rychlost stoupáků občas přesahuje 7m/s a východní vítr se ve výšce nad hřebenem mění na západní.

    Ukazuje se ale, že vítr je přece jen o něco silnější, než se předpokládalo a prokousat se proti němu k prvnímu otočnému bodu není vůbec jednoduché. Trať je postavena tak, že se start přelétává celkem pětkrát.



    V poměrně silných podmínkách se dnes konečně daří dolétnout až do cíle, a to celkem 34 pilotům. Jako první přilétává do cíle Švýcar Alex Hofer, 20 sekund po něm Marion Scotty z USA a za dalších 11 minut pak Chris Muller z Kanady. Z našich dosáhl cíle pouze Ondra Dupal a Jurajovi Klejovi chyběly do cílové pásky pouhé 2 kilometry. Tomáš Brauner přistál na 37. kilometru a Petra Krausová skončila 6km za ním.