|
Vrch Raná je tradičně intenzívně využíván k létání na rogalech a k paraglidingu již více než dvacet let. Prakticky od počátku využívání vrchu k "masovému létání" se Raná stala jedním z konfliktních prostorů zájmů sportovců na straně jedné a ochrany přírody na straně druhé.
Ochrana přírody má na Rané také dlouhou tradici. Nejcennější jižní a jihozápadní svahy Rané jsou různými formami chráněny již od roku 1936 (jako vyznamenaná Městská rezervace Loun od roku 1936, jako státní přírodní rezervace od roku 1951 a jako národní přírodní rezervace od roku 1992). Od března 1976 je Raná součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří (CHKO ČS).
Co na Rané působí starost ochraně přírody? Především často překračovaná únosná kapacita jak pozemního, tak vzdušného prostoru, hlavně za pěkného počasí. Ta není příjemná ani ochráncům přírody, ani sportovcům samým.
Z pohledu ochranářského je následkem překračování únosné meze větší sešlap travního porostu, odtrhávání drnů a následná eroze povrchu. Vše vidíme na vlastní oči nejen na startovacích místech, ale i na přístupové cestě na vrchol "Velké Boule". O startování těsně po dešti, na rozbláceném povrchu či z důvodů, když už jsem sem dojel, tak … snad ani nemluvě.
Na Rané, bohužel, vzhledem k přirozeně slabé vrstvě půdy na skalním podkladu, extremní expozici i sklonu a minimálním srážkám (kolem 430 mm ročně) jsou šance na znovuobjevení a udržení vegetace, ať již přirozené či uměle předpěstované, minimální.
Proč ochrana přírody považuje všechny "holé kopce" Lounska a zvláště Ranou za tak vzácné?
Nejprve snad několik suchých faktů. Geologicky je vrch Raná spolu s ostatními "lounskými vrchy" velmi speciální ukázkou hlavní fáze vulkanické činnosti v Českém středohoří ve třetihorách, zhruba v období před 20 až 30 mil. let. Původně podpovrchové těleso Rané, budované čedičem (tzv. olivnický nefelinit), bylo díky odnosu měkčích hornin následně obnaženo. Tím došlo ke zvýraznění reliéfu tělesa i tvaru vrchu.
Vrch Raná, jehož celková plocha tvoří pouze cca 300 ha, z toho národní přírodní rezervace (NPR) na jižních svazích 10,94 ha (bez zahrnutí 50ti metrového ochranného pásu kolem hranic), je nejen dlouhá desetiletí znám, ale i odborně používán jako "školská" ukázka vzácně dochovaných zbytků středoevropských kontinentálních stepí. Raná spolu s okolními vrchy Oblíkem, Milou, Janským vrchem, Číčovem, Kamennými slunci a Tobiášovým vrchem tvoří hvězdici rezervací s výskytem stepních druhů rostlin (př. Tráva ovsíř stepní), které již západněji nerostou, čímž tvoří z pohledu různých odborníků jedinečný a nenahraditelný komplex lokalit. Centry výskytu těchto vzácných rostlin jsou stepi Kazachstánu a Dagestánu při Kaspickém moři, dále oblasti středního a jižního Ruska a Ukrajiny.
|
Prakticky celý vrch je pokryt porosty kavylů, které mění v květnu a červnu barvu kopce na stříbrnou. Na Rané roste kavylů několik druhů, nejrozšířenějším je kavyl Ivanův (tzv. vousy sv. Ivana). Vzácné travní porosty jsou doplněny dalšími kriticky a silně ohroženými a teplomilnými s centry rozšíření v okolí Středozemního moře a v Panonské nížině. Mezi ně patří: divizna brunátná, hlaváček jarní, horečka brvitá, koniklec luční, violka obojetná a dalších deset druhů. Pouze na dvou místech v České republice roste pupava bezlodyžná jednoduchá. Jedním z nich jsou svahy Rané.
Nenahraditelnou pro Českou republiku je hmyzí fauna Rané. Vyskytuje se zde několik druhů velmi vzácných střevlíků, př. Harpalus diffinis, Leistus montanus, chrobáci Sisyphus schaefferi a Rhyssemus germanus, nebo motýli, z nichž asi nejatraktivnějším pro návštěvníky je Otakárek fenyklový. Jedná se o druhy hmyzu, jejichž centrem výskytu obdobně jako u rostlin je oblast Středozemního moře a na Rané mají svou severní hranici rozšíření.
Přežití všech těchto druhů umožňuje jen jejich právní i praktická ochrana. Právní ochrana vrchu Raná je uskutečňovaná prostřednictvím Správy CHKO České středohoří a je podložena vyhlášenou I. zónou CHKO ČS (zahrnuje celý vrch Raná) a národní přírodní rezervací (jižní část vrchu Raná, tzv. "Malá Boule").
Praktická ochrana znamená praktické provádění tzv. "řízené péče" či "managementu ochrany přírody". Ta zahrnuje tradiční, extenzívní typ hospodaření. Tímto způsobem hospodaření byla v minulosti pastva ovcí a koz, která je při extenzívním způsobu výhodná jak pro ochranu přírody (usměrňování porostů vysokých trav ve prospěch kavylů, omezování růstu křovin a tím vytvoření prostoru pro stepní ekosystém), tak pro sportovce (omezování růstu křovin pro "měkčí přistávání"). Jedním z úkolů Správy CHKO ČS je její znovuzavedení jak do 1. zóny, tak v mírnější formě na plochu NPR.
Vrch Raná a její stepní ekosystémy jsou rovněž cílem celé řady mezinárodních univerzitních a dalších vzdělávacích exkurzí již od dob "objevu" trávy ruských stepí - ovsíře stepního v roce 1902. Nejvýznamnější akcí v roce 1997 byla bezesporu exkurze 70 vegetačních ekologů z celého světa, v rámci jejich srpnové konference v Českých Budějovicích.
Dalším mezinárodním "osvědčením" o důležitosti Rané je její zařazení do Evropské ekologie sítě a EECONET, jako biocentrum evropského významu.
Správa CHKO České středohoří v Litoměřicích děkuje všem jednotlivým návštěvníkům, pilotům i školám létání za pochopení omezení pohybu a provozu na kopci, právě pro výše uvedené důvody ochrany přírody. Tato omezení jsou součástí kompromisního a výhodného řešení zájmů zúčastněných stran: vlastníků a nájemců vrchu, ochrany přírody, turistů a sportovců. Cílem našeho snažení je vytvoření koncepce trvale udržitelného rozvoje turistiky a sportovního létání.
|