Jednoho krásného dne jsme byli na Stolu očitými svědky neuvěřitelné události. Během příprav ke startu bylo náhle slyšet podivné dunění. Zcela neznámý zvuk člověk obvykle ještě nespojuje s blížícím se nebezpečím a překvapeně jsme se tedy rozhlíželi, proč lidé nad námi hlasitě povykují a zbytečným hulákáním plaší zdejší zvěř. Takřka ve stejném okamžiku prolétly kolem dva obrovské, velkou rychlostí se po strmém svahu kutálející balvany. Ten větší, odhadem tak 20 kilogramů, trefil přímo do zad asi 5 metrů vedle nás sedící slovinské děvče, které se v klidu kochalo pohledem na startující křídla. Její tělo bylo obrovskou silou vymrštěno o několik metrů níže, kde zůstalo bezvládně ležet. Byl jsem u ní první a to co jsem spatřil, se rozhodně nedá publikovat. S úlevou jsem přenechal první pomoc přispěchavším Slovincům a urputně se snažil na otřesný zážitek okamžitě zapomenout. Za chvíli jsem měl startovat ...


Vzdálenější startoviště
    Poněkud dále od Kobaridu směrem na jih, za městem Nova Gorica, se rozprostírá obrovské rovné údolí, s výrazným a dlouhým jižním hřebenem, který se táhne ve vzdálenosti asi 20km od Jadranského moře. Na hřebeni je možno nalézt další tři známá startoviště - Lijak, Kopitnik a Kovk. Všechna jsou velmi dobře dostupná. Na Kopitníku se však startuje přímo z rampy, takže toto startoviště je pochopitelně určeno pouze pro rogalisty.

    Extrémně vysokým startovištěm je pak Kanin v nadmořské výšce 2200 metrů, který se nachází naopak severně od Kobaridu. Z okraje městečka Bovec vede na vrchol lanovka, která je bohužel v provozu pouze během lyžařské sezóny a letních prázdnin a stojí rovných 20DM. Vzhledem k velké nadmořské výšce zde však lyžařská sezóna trvá velmi dlouho. Veškeré podrobnosti lze opět nalézt v rubrice Terény pro létání.


Indiáni na Kovku ?
    Krajina na hřebenu startoviště Kovk je neuvěřitelně krásná a i kdyby se z nějakých důvodů nedalo odstartovat, stojí za to se na hřeben zajet podívat. Člověk zde ve zvláštní atmosféře prochází místy, kde přímo hmatatelně cítí, že za nejbližším kamenem každým okamžikem vyskočí divoký Sioux s čerstvě vykopanou válečnou sekerou, obzvláště když ve zdejším tichu několik desítek metrů vedle zařehtá zcela volně se pasoucí kůň. Naštěstí nepochybně Old Shatterhandův Hatatitla ...




Posviťte si na řidiče
    Za sníženou viditelnost je ve Slovinsku třeba považovat i pravé poledne s vysoko stojícím ostrým sluncem. Vyhláška zde přikazuje svítit všem motorovým vozidlům i během dne, což pro českého řidiče pochopitelně znamená rychlé vybití baterie, protože neustále zapomíná vypínat světla po každém vystoupení z auta.

    A pozor, slovinští řidiči řežou zatáčky horských serpentin neuvěřitelným způsobem! Zkusili jsme se za jednoho takového závodníka zavěsit, ale bez šancí. Za čtvrtou zatáčkou nám nenávratně zmizel.

Internet v horách
    Každý jistě dobře zná úsloví o hledání jehly v kupce sena, obzvláště když v kupce žádná jehla není. Ale přece. Ve městě Tolmin, v knihovně Cirila Kosmača, nás čekalo neuvěřitelné překvapení. Po pěti minutách přesvědčování, že sice nejsme členy místní knihovny, ale jinak v podstatě slušní lidé a navíc piloti, jsme dostali od místních děvčat z knihovny hodinu přístupu k internetu úplně zdarma. Nadšení z tohoto překvapivého dárku bylo sice vzápětí mírně zkaleno mizernou přenosovou rychlostí spojení, ale znáte to - darovanému koni na zuby nehleď.

Létání pouze pro pokročilé ?
    Všechna zmíněná startoviště jsou naprosto perfektní a odstartuje na nich bez problémů i úplný začátečník. Naprostá většina přistávaček je bohatě dostačující i pro rogalisty, takže paraglidista, byť i začátečník, může být zcela bez obav.

    Velmi ošidné jsou však podmínky pro létání a tlupa začátečníků by měla na svou výpravu do Slovinska rozhodně přibrat alespoň jednoho zkušeného flígra. Počasí se v těchto horách dokáže velmi rychle změnit a stejně proměnlivé bývá i údolní proudění. Vysoko stojící ostré slunce dává vzniknout na skalnatých stěnách silné termice, která mění proudění v celých údolích. Fouká-li navíc výraznější vítr, vytváří se nad ostrými hřebeny v kombinaci s termikou silné střihy větru, doprovázené mohutnou turbulencí, která nezná žádné slitování.



    Při silnějším proudění jižních směrů je nanejvýš rozumné opustit terény kolem Kobaridu a vyrazit přes město Nova Gorica na jižní svahy mnohem rozlehlejšího údolí se startovišti Lijak, Kopitnik a Kovk. Otevřené předpolí těchto startovišť není totiž postiženo závětrnou turbulencí.

Hurá do Slovinska !
    Slovinsko leží sice podstatně jižněji než Česká republika, ale až k tak časně jarním terénům jako Bassano v Itálii rozhodně nepatří. Důvodem je pochopitelně větší nadmořská výška. Na severních stěnách nejvyšších štítů leží sníh dokonce celý rok.

    Podle charakteru probíhající zimy a množství sněhu je ale ve Slovisku možno létat rozhodně dříve než u nás, obzvláště pak na jižním startovišti Lijak. Uprostřed léta je však třeba počítat s daleko vyššími teplotami, než na jaké je našinec u nás zvyklý. Naštěstí je možno se ve studených horských řekách svlažit takřka kdekoliv a teploty ve vyšších nadmořských výškách jsou samozřejmě také nižší.



    Manželkám a přítelkyním pilotů se bude jistě líbit neuvěřitelné množství zdejší zeleně, nádherně svěží a hlavně čistá příroda, nad kterou se navíc každý den vznášejí odvážní vzduchoplavci s křídly barev tak pestrých, až oči přecházejí. Takže vzhůru, třeba i na rodinnou dovolenou ve Slovinsku, spojenou s létáním !