Pondělí 17. června
    Po bouřkách a nočním vytrvalém dešti je ranní teplota příjemně nízká a v prochlazeném vlhkém vzduchu se po rozednění válí hustá mlha. Krátce po čtvrté hodině ranní se u recepce kempu rozjíždí rachot rockové muziky a dva Slovinci si pod přístřeškem dávají stolní fotbálek. Hrají s opravdovým zaujetím a okolí vůbec nevnímají. Malátné a vláčné pohyby, rachot hudby a prázdná láhev od rumu hovoří za vše. Scéna jako vystřižená z Antonioniho filmu "Zvětšenina", snad jenom s tím rozdílem, že tihle borci míček mají. Útočná akce některého z nich je často zakončena nekontrolovaným pádem přímo pod hrací stůl. Pod dvou hodinách těžkopádné hry je zřejmě dobojováno, chlapíci vrávoravě nasedají do auta a odjíždějí. Dunění hudby zvolna doznívá kdesi v dálce a až teď je teprve slyšet kapky vody, pravidelně padající z mokrého listí stromů na střechu přístřešku. Všude kolem jenom mlha a úplné ticho.



    Po rozpuštění mlhy se poprvé za celou dobu závodu otevírá v průzračně čistém vzduchu neomezený rozhled na okolní hory a počasí začíná vypadat po přechodu fronty velice optimisticky. Dokonce i několik vojenských náklaďáků si při vývozu pilotů znovu troufá na problematickou hřebenovou část cesty, kterou nakonec bez problémů skutečně projíždějí.



    Teplota na startovišti je oproti předchozím dnům podstatně nižší, obloha čistě modrá a dohlednost vynikající. Konečně fouká i svižnější vítr, bohužel z opačné strany než obvykle. Na Kobale to ale není problém, stačí se otočit a rozběhnout na druhou stranu. Na trasu se ale tentokrát musí za kopec.



    Po poradě organizátorů, jak nejlépe využít dobré podmínky, je nakonec na briefingu vyhlášena disciplína se sedmi otočnými body a cílem opět na stadionu v Tolminu.

    Celková délka představuje prozatím rekordních 77 kilometrů. Startovní okno je znovu hodinové a otevírá se ve 12:30. Důležitějším časem je ale 13:30, kdy se otevírá tzv. marker, tedy startovní bod. Typ disciplíny je dnes "Race to goal", takže čas začíná běžet všem stejně ve 13:30 a tehdy je pochopitelně ideální mít natočeno nad markerem co největší výšku a bez otálení vyrazit na trať.



    Většina se tedy hrne na start hned po otevření startovního okna a i když první dva pokusy dopadají kvůli silnějšímu větru neúspěšně, během několika následujících minut je nad východním kotlem Kobaly vrchlíků jako much.



    Podmínky na trase ale nejsou až tak bombové, jak se předpokládalo. Maximální dostupy dnes dosahují kolem 2200m n.m., což v některých úsecích vysokých hor představuje velice mizernou operační výšku, navíc je termika poměrně úzká a rozbitá. Jako první se blíží k cílové pásce Ondřej Dupal spolu s Tomášem Braunerem, ale jejich dokluz bohužel končí 800 metrů před stadionem. Teprve o půl hodiny později přilétává jako dnes jediný na stadion slovinský závodník Jurij Vidic a stopky mu v cíli ukazují téměř přesně 5 hodin letu.



    Z našich chybí 5km do cíle dnešní disciplíny Radkovi Večeřovi a Petrovi Kostrhunovi, 7km před cílem přistává Mirek Varvařovský, Karel "Charlie" Vejchodský a Radek Krampl. Milan Kameníček pro změnu sedá tak šikovně za řekou, že mu nezbývá, než po pás ve vodě s batohem nad hlavou přebrodit Soču, aby se dostal zpátky k civilizaci.

    V celkovém pořadí závodu si tedy zvýšil svůj náskok Jurij Vidic, druhý zůstává Němec Norman Lausch a třetí Ondřej Dupal před čtvrtým Tomášem Braunerem. Našich je po dnešku v první desítce už jenom pět.