Občas se mě lidé ptají, jestli mám zapotřebí trávit tolik času návrhem klouzavého padáku, když už existují počítačové programy, které to dokážou. Tato otázka ve skutečnosti ukazuje na nepochopení celého postupu návrhu a role počítačů v něm. Doufám, že tento článek pomůže běžným pilotům pochopit, jakým způsobem jsou vlastně padáky konstruovány.

Jak to funguje
    Moderní padák je natolik složitý, že skutečně není možné jej navrhnout bez konstrukčního programu. Do hry totiž vstupuje spousta konstrukčních parametrů, které spolu souvisejí v třírozměrném prostoru. Navíc se padák skládá s obrovského počtu součástí.

    Konstrukční program obvykle vychází z rozhodnutí konstruktéra o nově vytvořeném tvaru a aerodynamickém profilu, ale samozřejmě i spoustě dalších parametrů. Tak například typický klouzavý padák střední třídy s padesáti komorami bude mít kolem 200 šňůr, jejichž délky musí být na milimetry přesné. Vrchlík bude mít 400 různých dílců s různým tvarem a ty musí být pečlivě vypočítány.

    Vrchlíky jsou pochopitelně ve svém návrhu symetrické, takže ve skutečnosti se jedná jenom o 200 různých dílů, protože obě části jsou vzájemnými zrcadlovými obrazy. Ovšem některá barevná schémata vrchlíků už symetrická nejsou. Všechny tyto opakující se podrobné výpočty jsou důvodem, proč se počítače tolik hodí a proč se staly podstatnou součástí procesu návrhu padáků.

    Ale to je jenom začátek. Po vyrobení prvního prototypu testují konstruktér a jeho zkušební pilot letové vlastnosti křídla, aby zjistili, jestli navržená představa funguje. Toto je velice ošidná fáze, protože každá konstrukce sestává doslova ze stovek různých parametrů a konstruktér musí rozhodnout, který z nich je třeba změnit, aby se dosáhlo zlepšení. Prototyp je pak upraven a zalétáván znovu a znovu v různých modifikacích. Obvykle je k dosažení konstruktérova cíle zapotřebí několika různých prototypů.

Konstruktérský program
    Většina programů pro návrhy padáků využívá samotný AutoCAD a je v podstatě jeho přídavnou součástí. Jiné ale pracují nezávisle jako samostatné programy. Je sice opravdu možné navrhnout padák přímo v AutoCADu a některé firmy to tak dělají, ale může to být velice časově náročné.

    Prvním krokem k porozumění těmto konstruktérským programům je to, že se jedná o geometrické modely. Znamená to, že program modeluje tvar padáku v třírozměrném prostoru, což umožňuje konstruktérovi vytvořit takový tvar křídla, jaký chce. Ale program nedokáže vypočítat, jaký by ten tvar měl být. To záleží na konstruktérovi. Je to velice podobné, jako když architekt navrhuje budovu. Program mu pomáhá vytvořit takový tvar, jaký on požaduje, ale nenavrhne budovu za něj. A podobnost jde ještě dál. Konstrukční program nedokáže říct, jestli bude křídlo po dokončení dobré nebo špatné. Stejně jako nedokáže říct architektovi, jestli se v budově bude dobře bydlet.

    Proto je zkušební let padáku tak důležitou součástí každého návrhu. Právě zálet napoví konstruktérovi, je-li na dobré cestě nebo ne. Jsou sice určité programy pro analýzu proudění, které mohou konstruktérovi pomáhat, ale neexistuje žádná náhrada za skutečný let křídla.

Co je k dispozici
    Mnoho paraglidistických firem vyvinulo svůj vlastní počítačový program a dokonce jsou na trhu i komerční soubory programů. Běžná prodejní cena takového souboru se pohybuje kolem 10 tisíc euro, přitom nezávisí na tom, co všechno soubor obsahuje. Některé soubory programů například vyžadují navíc ještě AutoCAD, nad kterým běží.

    Některé firmy jako Nova, Airwave, Advance a Pro-Design mají svůj výhradní konstruktérský počítačový program. Tyto programy jsou vlastnictvím paraglidistických firem, které je vyvinuly a jsou přísně střeženy a utajovány.

Komerční soubory programů
    Někteří iniciativní počítačoví programátoři vytvořili pro konstruování padáků takové programy, které si může zakoupi kterákoliv firma nebo jedinec. Novinkou na trhu je konstrukční program "LT Paraglide", který vytvořil Rasso von Schlichtegroll, bývalý konstruktér firmy Freex. Zatím ho ale žádný z výrobců padáků nepoužívá. Program je v němčině, ale Rasso pracuje na anglické verzi, která by měla být během roku 2003 dokončena. Jste-li nadějný konstruktér, můžete ho kontaktovat na adrese info@living-things.net.

    Michal Nesler je zase německý konstruktér padáků a programátor, žijící v italském Bolzano. Jeho program "FlyCad FD" je aplikací pro AutoCAD, napsanou v jazycích C++ a AutoLisp. Je možno jej použít pro konstruování padáků, draků, balonů, vzducholodí a dokonce i nafukovacích člunů. Tento program používají kromě jeho vlastní firmy Independence také firmy Swing, Firebird, Edel, Perche, Airea, Wings of Change a Windtech.

    V loňském roce jsme navštívil v hlavním městě České republiky v Praze Karla Vrbenského v jeho jeskyňce v nejvyšším poschodí. Karel původně vyvinul svůj vlastní program pro padáky firmy MAC. Pak ale padlo rozhodnutí, že prodejem tohoto programu více firmám by se daly pokrýt náklady na další vývoj a firma MAC Para Technology tedy prodala "PG Design" firmám Edel a Gradient a nabízí jej i dalším zájemcům.




Budoucnost
    Před námi se rýsují obrovské možnosti zdokonalování konstrukčních programů pro paragliding. V existujících programech se jen zřídka vyskytují analýzy proudění nebo nejsou dokonce žádné a pokud jsem informován, nikdo se zatím nepokusil modelovat zborcení vrchlíku. Můj vlastní program bere v úvahu také pružnost šňůr a Hannes Papesh říká, že jeho program zahrnuje i pružnost látky.

    Takové úvahy spojené s modelováním pružnosti jsou možná budoucností a určitě posunou kupředu to, co v současnosti využíváme. Víme, kam chceme jít, jenom potřebujeme několik milionů euro na zaplacení počítačů a programovaní, abychom se tam dostali ...