y Létání s padákem Trend 29 a motorovou krosnou

Chcete na tomto místě svoji reklamu ?



Létání s padákem Trend 29 a motorovou krosnou

Petr Dvořák

    Na redakční výzvu o zapůjčení padákového kluzáku kategorie standard a vyzkoušení létání s pomocným motorem zareagovalo okamžitě několik našich nejvýznamnějších výrobců. Prvním z nich byla firma MAC Para Technology, resp. její šéf ing. Petr Reček, jenž nabídl padákový kluzák Trend 29.

    Padák Trend se vyrábí již od roku 1999 a stále je v nabídce firmy. Není sebemenší důvod jeho nabídku rychle měnit, protože jak se ukázalo při létání s ním, je nesmírně zdařilý. Ten, který nám firma MAC poslala, je v tradičním barevném schématu, jaký všichni od firmy MAC známe; oproti běžnému padáku byl tento vybaven silnějšími šňůrami a technickým průkazem se zapsanou poznámkou, že padákový kluzák je vhodný pro létání s pomocným motorem. Technická data kluzáku:


Plocha rozloženého křídla
Plocha letová
Štíhlost
Rozpětí
Počet komor
Hmotnost letová
29,85 m2
26,30 m2
5,25
12,52 m
46
95 - 130 kg

    Kluzák absolvoval švýcarský test SHV v roce 1998 s dobrými výsledky. Tomu velmi ochotně věřím, protože během létání s motorem na zádech se vrchlík v turbulencích choval značně stabilně. Ke zkušebnímu létání jsem se sešel se třemi dalšími piloty na letišti aeroklubu Kladno dne 2.8.2001 v pozdně odpoledních hodinách. Bylo polojasno, vanul severovýchodní vítr 3 - 7 m/s, ve výšce 100 m AGL potom 10 m/s. Vzlet jsem prováděl úmyslně za co nejméně vhodné kombinace terénních a povětrnostních prvků - vítr měnil rychlost, startoval jsem v závětří lesa a na vzletové dráze mírně skloněné vzhůru. Start, resp. nahození vrchlíku, jsem prováděl standardně jako s kterýmkoliv jiným kluzákem s motorem, tj. popředu v mírném předklonu a se zvýšenými otáčkami asi 20% nad úroveň volnoběhu. Padák jsem celou dobu stoupání nad hlavu cítil velmi dobře, hned mě překvapilo, že nebylo potřeba sebeméně zasáhnout a upravit dráhu stoupání vrchlíku - jen jsem stabilně tlačil do čelních popruhů a vrchlík si svoji trajektorii zajistil sám. To se odehrálo i při všech dalších vzletech. Jakmile jsem měl vrchlík nad hlavou, výrazně jsem přibrzdil, abych zabránil přepadnutí vrchlíku přede mě a následné zaklopení náběžky. Padák měl od výrobce nastaveny delší řidičky, nechtěl jsem je tedy upravovat a při příštích startech jsem využil jejich namotání na ruce.

    Trend si dobře udržoval svoji dráhu nad hlavou i při následném rozebíhání po zemi; to bylo pro mě trochu obtížné, protože jsem musel běžet do lehkého kopce - dráha kladenského letiště je skloněná, navíc rychlost větru znatelně kolísala v závětří lesa. V jednom případě jsem se vznesl a brzy nato zase sklesal na zem, ale pokračoval v běhu a vznesl se podruhé. Po vzletu a nastoupání do 2 m výšky je vhodné plynule povolit řidičky a nechat Trend rozjet na "cestovní rychlost". To trvá zhruba 2 sekundy a padák při plném výkonu motorové krosny začne sám bezpečně stoupat. Vertikální rychlost byla srovnatelná s jinými padákovými kluzáky téže kategorie, ale ta závisí v tomto případě spíš na výkonu krosny. Vzhledem k mé velké tělesné hmotnosti 107 kg je vertikální rychlost mé krosny s padákovými kluzáky kategorie standard a velikosti 28 až 29 kolem 0,6 až 0,8 m/s a tak tomu bylo i v tomto případě.

    Po vzletu jsem vystoupal do výšky kolem 30 až 50 m nad zemí a zkoušel zatáčky. Zprvu mírné o náklonu do 15°, potom i ostré a rychlé točení s náklonem asi 60°. Padák přechází do zatáčky zcela plynule a stejně plynule ze zatáčky zase vychází. Byl jsem překvapený tím, že prakticky nepozoruji rozdíl v silách do řízení při pravostranné a levostranné zatáčce, který jinak je poměrně dobře patrný díky rotačnímu momentu vrtule. Později jsem zkusil spirálu na levou stranu s plným plynem a ta proběhla z hlediska řízení shodně s pravou spirálou a plným plynem. Pro úplnost, vrtule mého stroje se točí při pohledu zezadu směrem proti hodinovým ručičkám a proto se obvykle lépe zatáčí doprava, zvlášť po vzletu na plném výkonu krosny. Pokud chci létat opravdu ostré zatáčky s náklonem 70 až 80°, jde to dobře právě pod plným plynem doprava. U padáku Trend jsem totéž vyzkoušel nad hladinou rybníka Záplavy nedaleko Kladna směrem doleva, bez jakýchkoli problémů.

    V zatáčkách všech náklonů letí Trend pevně usazený, neprojevuje žádné tendence se kývat nebo zatáčet nerovnoměrně. Síly v řízení jsou poměrně velké, ale právě to je vlastnost, která mi maximálně vyhovuje a v motorovém paraglidingu zvlášť - nemám moc rád měkké a málo citlivé řízení. Při létání a zejména startování s těžkou hmotou na zádech, kterou navíc ovlivňují přinejmenším dvě další síly, na které nejsme z bezmotorového paraglidingu zvyklí (rotace vrtule a dopředný tah) je naše vnímání vrchlíku prostřednictvím šňůr omezené. Proto se často i zkušenému pilotu bezmotorového padáku zpravidla hned nedaří vrchlík správně a symetricky nahodit a rozeběhnout se, protože jej takzvaně necítí. Už to je důvod, proč se mi Trend na první pokus zalíbil - jednak svým stabilním nahazováním eliminuje možné chyby pilota, jednak je dobře vnímatelný díky větším silám v řidičkách.

    To jsem ocenil nejen při startování, ale zejména při létání, hlavně ve chvílích létání nepříliš plynulého (spirály, ostré kroužení, přechody z jednoho smyslu zatáčení do smyslu druhého, atd.).





    Dále bych vyzdvihl vysokou cestovní rychlost. S pilotem na druhém padáku jsme letěli z kladenského letiště nad zmíněný rybník Záplavy (vzdálenost 5,5 km) a zejména při cestě zpátky za silného protivětru jsme oba pozorovali značný rozdíl v našich dopředných rychlostech, který byl přibližně 2 m/s. To znamená, že po minutě letu jsem letěl o více než 100 m před svým kolegou.

    Za skutečně největší kladnou vlastnost padáku Trend však považuji jeho odolnost vůči turbulencím. Úmyslně jsem létal v závětří lesa i nad horní hranou korun stromů, po větru i proti němu, ze všech stran, nechal jsem se vláčet větrem do boku, nezasáhl jsem do řízení, když byly turbulence už dost silné, zkrátka nechal jsem padák, ať situaci vyřeší sám. Ovládal jsem jen plyn, abych nechtěně nepřistál, když se vlivem turbulencí padák náhle prosedl. Padák se kýval, nepravidelně pohyboval vpřed - vzad i do stran, ale ani jednou neprojevil nejmenší náznak zaklapnutí alespoň části náběžné hrany.

    Křídlo je neuvěřitelně tuhé, doslova máte pocit, jako byste seděli v letadle pevné konstrukce. Samozřejmě, jistě by k zaklapnutí došlo, avšak intenzita turbulence by musela být značná. Za podmínek, v nichž jsem s krosnou a padákem Trend létal, se běžně s motorem nelétá. Vítr 7 m/s je opravdu dost silný pro motorový paragliding. Přesto jsem všechny lety absolvoval s maximálním uspokojením a nikdy jsem neměl pocit rizikového letu. Při letu jsem také uvažoval, že stabilita křídla bude jistě velmi přínosná i při bezmotorovém létání v termice a Trend tak bude vhodný pro lidi, kteří chtějí létat oběma způsoby - s pohonem termickým i motorovým.

    Nad vodní plochou rybníka jsem ještě zkusil jeden režim: Ve výšce 150 m AGL jsem padák uvedl do pravé spirály s plným plynem, ve výšce 30 m jsem plyn ubral na volnoběh a vrátil řidičky do neutrální vypuštěné polohy. Trend začal okamžitě ze spirály přecházet do rovného letu, což mu trvalo přesně čtvrt otočky. Při vybírání spirály nastoupal asi 20 m, lehce se kývl a o dvě sekundy později letěl zcela klidným, vyrovnaným letem, aniž bych musel rovnoměrný let navozovat zásahem do řízení. Znovu zdůrazňuji, že tato stabilita Trendu mě zcela fascinovala, zejména v kombinaci s poměrně velkou dopřednou rychlostí tohoto padáku.

    Během zhruba dvou hodin, které jsem při testovacím večeru nalétal, jsem se usilovně snažil najít na tomto padákovém kluzáku něco, co by mi nevyhovovalo. To bylo ale těžké. Petr Reček, konstruktér svých padáků, je známý jako důsledný a přesný puntičkář, který nezahájí komerční produkci dříve, nežli je výrobek dotažený do maximální kvality. Na to jsem během létání často pomýšlel, protože nachytat Petra na švestkách je nemožný úkol. Snad jedině se mi nelíbily úchyty řidiček k popruhům pomocí patentek, daleko pohodlnější jsou dnes oblíbené magnetické knoflíky, ale to je nepodstatný detail, který nemá na letové vlastnosti žádný vliv. Padák je tradičně skvěle řemeslně zpracován, ostatně mým úkolem nebylo hodnotit zpracování, ale létání padáku. A v tomto ohledu bych označil kvality Trendu deseti hvězdičkami z deseti možných a (nechť mi ostatní firmy nemají za zlé) konstatuji, že je to podle mého názoru nejlepší padákový kluzák kategorie standard české produkce, který je vhodný pro létání s pomocným motorem, resp. pro kombinaci bezmotorového i motorového létání. Podle mého názoru je vhodný pro nejširší spektrum PPG uživatelů, od úplných začátečníků přes rekreační motorové přeletáře až po ambiciózní výkonnostní piloty.


 Návrat na domovskou stránku