Tož Radku, jak ti chutná Vavřinecké ?

    Moc dobré, škoda že jsem letos nelétal přelety ...


Jak ses vůbec dostal k létání ?

    Ono to možná bude v genech, protože moji rodiče se vlastně poznali na letišti. Asi v osmdesátémšestém pak přišel brácha s nápadem, že se bude učit létat na rogale. Tak jsem si řekl, že bych to mohl zkusit taky. Po půl roce poletování na různých kopečcích jsem dostal pilotní průkaz a od té doby byl ze mě pilot. Na lyžařském zájezdu Vysoké školy Báňské jsem se pak potkal s Karlem Janků, který mě pozval do klubu závěsného létání při VŠB Ostrava a o naplnění volného času během víkendů bylo v tu ránu postaráno. Někdy kolem roku 1991 jsme v Beskydech objevili dodnes dobře známého paraglidistu a světoběžníka Jardu Jindru, který mě během dvou dnů seznámil s paraglidingem stylem "jsi rogalista, tu máš padák a leť!". Po několika karambolech jsem si vzpomněl na hladký průběh kurzu závěsného létání a vydal jsem se znovu na malé kopečky, tentokrát ale s padákem.


Proč jsi vlastně tehdy opustil rogala a přešel na paragliding ?

    Jako vysokoškolskému studentovi mi připadalo mnohem jednodušší a taky levnější nasednout v Ostravě s báglem do vlaku, za 10 korun se nechat zavézt do Kunčic pod Ondřejníkem a po hodinovém výšlapu jsem mohl stát na startu na Skalce nebo na Stolové. Nepotřeboval jsem k tomu ani partu lidí ani žádné auto. Pak už záleželo jenom na mojí fyzické kondici, kolikrát ten den vyšlápnu kopec a kolikrát poletím. A na tu nižší rychlost letu a menší klouzák jsem si brzo zvykl.


Vydělával sis na živobytí jenom létáním ?

    Po dokončení VŠB jsem navázal na svoje zkušenosti s výukou létání a jednu sezónu jsem vedl výcvik pilotů ve škole Boca Sport v Donovalech na Slovensku. Pak jsem postupně prošel dvěma klasickými zaměstnaneckými poměry. První u počítačového Autocontu a druhý u personální agentury v Ostravě, která zajišťovala celoroční brigády pro studenty. Od léta loňského roku jsem se vrátil k létání, mám živnostenský list a létání se tak stalo jedním z hlavních zdrojů mých příjmů.




Proč myslíš, že ze sedmi uchazečů vybrala LAA právě tebe ?

    Těžko říct, to je otázka spíš pro předsednictvo svazu paraglidingu LAA. Ale osobně si myslím, že na tom má určitý podíl Karel Janků, který mě jednak dobře zná a se kterým jsme léta spolupracovali v klubu paraglidingu při VŠB Ostrava. A Karel je jedním z členů předsednictva svazu.

Zůstaneš bydlet v Ostravě nebo plánuješ přesun do Prahy ?

    Zatím to vypadá na pendlování mezi Ostravou, kde mám trvalé bydliště a Rokycany a Šumperkem, kde bydlí naši rodiče. Ale sháním pronájem bytu v Praze, protože i denní dojíždění z Rokycan do Prahy je časově náročné.


Co na to tvoje žena a dcerka ?

    Roční dcera se na mě po týdenním odloučení zatím ještě pamatuje a žena mě kupodivu po návratu připravila i večeři. Ale věděla, do čeho se pouštím a zatím mám její podporu.




Nebude se ti v Praze stýskat po Beskydech ?

    To, že jsem hlavní inspektor paraglidingu LAA přece neznamená, že si nepřijedu zalétat do Beskyd. K mojí náplni práce inspektora rozhodně patří i sledování letového provozu na českých kopcích, stejně jako počínání si instruktorů a inspektorů při výuce létání.


Lítáš tandemy, v létě jsi dokonce na Javorovém povozil i naši vystrašenou asistentku. Zůstane ti na to ještě vůbec čas ?

    Obávám se, že toho času bude málo. Už po prvním týdnu totiž vidím, že věnovat se jenom školám výuky létání, letovým terénům a technice asi nepůjde. Funkce hlavního inspektora obnáší spoustu organizačních záležitostí, a to určitě ještě nevím úplně o všem, co mě v této funkci čeká. Ale rozhodně létání na hřebík nepověsím a rád si s někým ve vzduchu na tandemu poklábosím. Obzvlášť, když to bude zase nějaké pěkné děvče ...


Do čeho se v LAA pustíš nejdřív ?

    Každopádně bude třeba dokončit 2. etapu úpravy startoviště na Rané a v listopadu mě čeká svolání technické komise. Ještě tentýž měsíc musí zasednout sportovní komise, ve které dořešíme mimo jiné i Český pohár paraglidingu 1999. V kanceláři už dlouho leží dvě plné krabice nahlášených a nevyhodnocených přeletů. No a v prosinci mě čeká školení všech inspektorů paraglidingu.


Myslíš, že se v roce 2000 dočkají paraglidisté v časopisu Pilot článků o paraglidingu ?

    Záleží na aktivitě paraglidistů samotných. Když budou posílat zajímavé články a fotografie o našem létání, což bych v počátcích mého působení ve funkci velice uvítal, určitě se postarám o to, aby se v Pilotu objevily. Rádi zveřejníme i některé tvoje články ze serveru SkyFly z oblasti paraglidingu, pokud nám je nabídneš.


Může ti naše redakce SkyFly serveru ještě v něčem pomoct ?

    Myslím, že by bylo dobré rozšířit vaši rubriku Dotazy o možnost takových dotazů, které by byly přímo směrovány na mě. Tedy jakési dotazy na hlavního inspektora paraglidingu a já se budu v rámci mých možností snažit co nejdřív na ně odpovídat. Nechtěl bych se uzavřít někde v kanceláři LAA, ale rád bych i tímto způsobem zůstal v úzkém kontaktu se všemi padáčkáři a nejenom s nimi.


Bezvadná myšlenka. Tak na to se napijem !

    No to rozhodně !

Tak Radku, ať se ti daří na co sáhneš a za půl roku zase pokecáme.

    Díky Stando.