Razantní změny ve financování Letecké amatérské asociace ČR od počátku roku 2001 vyvolaly vášnivé diskuze a úvahy zejména v řadách paraglidistů a rogalistů, jestli setrvat i nadále v řadách LAA ČR nebo zvolit nějakou svoji cestu. Na sobotu 20. ledna 2001 na 11. hodinu svolal tedy Svaz paraglidingu do Brna Mimořádnou valnou hromadu, která měla dát jasnou odpověď na otázku, kudy se bude ubírat český paragliding v budoucnu.

    V prostorách divadla Svatoboj v Brně Obřanech se sešlo celkem 65 členů LAA ČR s hlasovacím právem. Nechybělo ani 6 zástupců rogalistů, kterých se tento problém dotýká naprosto stejně jako paraglidistů. Přijel dokonce i zástupce svazu ultralehkého létání p. Teplý a bylo na něm jasně vidět, že bude mít také o čem hovořit.



    Za dva měsíce se totiž bude konat valná hromada svazu ultralehkého létání a jak vyplynulo z dalšího, bude mimo jiné navrhovat také změny ve fungování LAA ČR.

    Přítomen byl samozřejmě i prezident LAA ČR Luboš Zahradník a už v úvodní části diskuze musel reagovat na vlnu těžké kritiky, která se na fungování LAA snesla z řad diskutujících. Trpělivě vysvětloval všechny kroky, které dovedly asociaci až k dnešnímu stavu věcí a měl z toho pochopitelně těžkou hlavu.



    "Chtít po paraglidistovi 1600 korun za nový pilotní průkaz a 600 korun za prodloužení jeho platnosti je hanba a povede to k zavraždění členské základny asociace v oblasti bezmotorového létání!" nechal se ve svém diskuzním příspěvku slyšet Dan Vyhnalík, který létá už 22 let na rogalech (z toho 14 roků v "nároďáku") a sklidil bouřlivý potlesk. Ve velmi podobném duchu se nesly i diskuzní příspěvky dalších řečníků a naprosto vážně se probírala rovněž možnost založení nového sdružení s názvem např. Česká letecká asociace, které by požádalo o přidělení státní správy v oblasti "volného" létání, tedy paraglidingu a závěsného létání.



    Jako paradox se bohužel ukázalo, že relativně rozumná změna v klíči obsazování křesel Rady LAA ČR podle počtu platných pilotních průkazů, kterou Svaz paraglidingu kdysi sám inicioval, se při momentálním výrazném úbytku pilotních průkazů právě paraglistů obrací proti nim samotným a v Radě tak mají výraznou menšinu. Těžko se pak v rámci LAA prosazují změny, které by mohly být ku prospěchu českého paraglidingu. Za současných podmínek ale příliv paraglidistů do LAA lze jen stěží očekávat a situace se tak stává dokonalým bludným kruhem.

    Kolem 15. hodiny odpolední, tedy po celých čtyřech hodinách jednání, vyzval Petr Reček ke směřování celé diskuze ke konkrétním návrhům řešení vzniklé situace a k zahájení hlasování. Hrozilo totiž nebezpečí protažení celého jednání do pozdních večerních hodin a s ním spojeného odlivu lidí za sálu. Valná hromada by pak nebyla schopna právoplatně hlasovat. Navíc se ve velice málo vytopeném sále už většina zkřehlých pilotů třásla zimou a některým dokonce slyšitelně cvakaly zuby.



    Nedalo se rovněž přehlédnout, že hlavní inspektor paraglidingu Radek Václavik se vzdal svého členství v předsednictvu Svazu paraglidingu. Na jeho místo člena předsednictva (nikoliv hlavního inspektora) byl navržen Jirka Valenta z Olomouce, který funkci odvážně přijal a hlasováním byl bez problémů do funkce schválen.

    Živá diskuze probíhala i o přestávkách. Pivo (za 10Kč) bylo ve studené místnosti řádně vychlazené a jeho zásoby se ukázaly jako dostatečné. Zato chlebíčky (zdarma) došly už v 15:30.



    Celé zasedání valné hromady proběhlo nad očekávání klidně, slušně a korektně. Lví podíl na tom měl nepochybně Jarda Grulich, který celé zasedání řídil a autoritou své osobnosti držel pevně průběh diskuze v mezích pravidel.



    Výsledky hlasování mimo jiné ukázaly, že Svaz paraglidingu chce prozatím zůstat součástí LAA ČR. Ovšem hlasování o tom, zda má předsednictvo Svazu paraglidingu v případě neúspěchu prosazování změn v LAA začít podnikat kroky k odtržení paraglidingu od asociace dopadlo téměř přesně "50 na 50". Pouze o jediný hlas více bylo proti. Bude tedy nepochybně velice záležet na tom, jaké změny ve struktuře orgánů a aparátu LAA během roku 2001 nastanou a také jak se změní její organizační řád.



    Naopak oddělení létání "volného" od létání "motorového" a pochopitelně i jejich rozdílné financování si jedním dechem přeje naprostá většina nejen paraglidistů, ale zjevně i rogalistů, kteří do kategorie "volných lítačů" rovněž patří.

    Rok 2001 lze tedy bez nadsázky nazvat pro Leteckou amatérskou asociaci ČR za přelomový a skutečně těžko dopředu odhadnout, v jaké podobě bude asociace vstupovat do roku 2002.