Záložní padák patří vedle PK a sedačky do základní výbavy padáčkáře stejně jako přilba a - dle mého názoru - chránič páteře a dobré boty. Jakmile jej však člověk za nemalý peníz získá, stane před otázkou v pravdě nerudovskou. Totiž - kam s ním? Vzhledem k tomu, že vnější kontejner na popruhu sedačky dnes mimo kurzů používají snad jen rekreační piloti, létající jednou za čas, je odpověď jasná: do sedačky.

    Na našem trhu je velký výběr sedaček, nemluvě o nákupu z druhé ruky a každý, kdo stojí před výběrem té své nej... si může vybrat ze třech možností umístění ZP v postroji: na boku, na zádech nebo pod sedákem. Každý způsob má svá pro a proti.

    Záložní padák na boku je řešení, které bude jistě vyhovovat rekreačním pilotům. Uvolňovač budou mít po ruce a kontejner se záložním padákem v zorném poli jim bude dodávat pocit jistoty a bezpečí, jakmile se ocitnou v úzkých. Rovněž nedělená kapsa na vodní vak, batoh a další věci má dostatečný objem. Pro výkonnostní létání má však toto řešení jednu velkou nevýhodu: nárůst čelního odporu. Na rychlejších padácích pak zřetelně ucítíte, že neustále mírně zatáčíte na stranu, kde máte ZP. Tomu se dá zabránit tak, že kapsu, která u většiny takto konstruovaných sedaček je na straně opačné, pořádně nacpete, ovšem tím opět zvětšíte svůj čelní odpor. A nakonec malé rýpnutí do konstruktérů těchto sedaček: pánové, zkusili jste se s takovouto sedačkou v batohu dopravit na kopec jinak, než autem nebo lanovkou? Batoh je příliš široký a špatně vyvážený, takže ve vlaku zachytáváte o vše, co jen trochu vyčnívá do uličky a když batoh po dvouhodinovém výstupu s úlevou shodíte, chodíte ještě deset minut do strany jako krab.

    Záložní padák na zádech má výhody v tom, že máte batoh vyvážený a dobře se nosí (tedy pokud se dá taková almara vůbec nosit dobře), neroste zbytečně čelní odpor a získáte téměř profesionální image. Drobná nevýhoda, totiž horší dostupnost uvolňovače, se dá vyřešit pravidelným tréningem, kdy si vždy po usazení se do sedačky na uvolňovač sáhnete. Jak se správně píše v učebnicích paraglidingu, ruka si pohyb pamatuje a v případě potřeby záložák nahmátnete se stejnou jistotou, jako kapsář peněženku. Za větší nevýhodu považuji, že v případě tvrdšího dopadu na zem máte méně chráněnou citlivou kostrční část páteře, protože tam kde ostatní řešení mají nedělenou kapsu na vodní vak a batoh, zde je jako na zátěž a kontejnerem na ZP. Při nečekaném pádu v sedě totiž většinou nepadáte kolmo na zadek, ale v mírném záklonu - tedy přímo na kostrč. Největší nevýhoda je podle mého názoru právě nedělená kapsa. Kapsa na zádech je méně hluboká a nevejdou se do ní delší předměty, např. teleskopické hole, používané pro delší výstupy, zejména v zimě. I celkový objem dvou kapes je většinou menší, než jedné velké.

    Záložní padák pod sedákem je řešení trochu neprávem odsuzované, hlavně prý proto, že si na něj člověk co chvíli "kecne," záložák není po ruce a kdesi cosi. U většiny takto vybavených sedaček je však ZP úplně vpředu, vlastně až pod stehny, takže si na něj snad nesednete, ani kdybyste chtěli. Nemluvě o tom, že na zadek nemáte vědomě co padat. Škrtnout si po startu je ostuda a např. nouzové přistání po větru je lepší zkusit "na kačera," parakotoulem nebo "hodit rybu" dopředu. Naproti tomu a přestože si trochu protiřečím (a jsem si toho vědom) je záložák pod stehny k nezaplacení, pokud se po startu prosednete a trefíte v trávě ukrytý pařez. Kdo létá v Beskydech, ví o čem mluvím.

    Je lepší pro jistotu přebalit "naklepnutý" záložák, než přebalovat sebe, protože na záchod si nesednete. Uvolňovač, díky tomu, že ZP je dosti vpředu, je po ruce a velká nedělená kapsa má cosi do sebe, zvláště pro ty, kteří s sebou na hory nosí půl bytu. Toto řešení má i dvě nevýhody: když balíte sedačku do batohu " hore kopytama" a máte nižší batoh, může se vám stát, že nebudete mít kam dát přilbu. Druhá nevýhoda spočívá v tom, že kolem vpředu umístěného uvolňovače se vám může zamotat šňůrka od speedu a po sešlápnutí hrazdy zjistíte, že na rezervě se proti větru prosazujete dost špatně. Ač je to téměř neuvěřitelné, už jsem to viděl. A abych nezapomněl na snad největší výhodu nedělené kapsy, tedy ZP na boku i ZP pod sedákem: pokud se zničehonic propadnete až na zem a dopadnete na pr…, pod kostrčí zde máte kromě chrániče páteře ještě deformační zónu - vodní vak, airbag, nebo přinejmenším poskládaný batoh.


    Na závěr bych chtěl dodat, že v Sovětském svazu jsem sice byl, ale šedesát let mi dosud není, a proto mám pouze omezené právo radit. Konec konců, sedačka se jmenuje podle toho, že se v ní sedí a tak si ji každý vybírá podle toho, jak se mu v ní sedí, tak co ...