Sobota, 5. března - časně z rána, a my ačkoliv si myslíme, že máme úplně všechno, policista na dálničním přechodě Rozvadov objevuje chybějící dálniční známku na čelním skle našeho auta. Po krátké diskusi a výhružkách o několikatisícové pokutě kupujeme alespoň nejlevnější několikadenní dálniční známku, čímž je policista plně uspokojen. Cestě za skvělým lyžováním v Zillertálském údolí tak již nic nebrání.




    Hintertux / Zillertal údajně patří mezi deset nejlepších lyžařských sředisek na světě, nabízejících téměř nepřeberné množství modrých, červených a černých sjezdovek rozmístěných do několika areálů. Ty jsou propojeny kabinkovými lanovkami nebo je doprava řešena skibusy. Z Prahy je Zillertalské údolí vzdáleno přibližně 560 km, přičemž nejlépe se jezdí přes Plzeň, Rozvadov, Regensburg, Mnichov a Kufstein.

    Je možnost ubytovat se v hotelech, privátech, penzionech nebo apartmánech. Mezi nejlevnější patří ubytování v penzionech - zde se dá noc se snídaní sehnat již od 16 €. Ubytování v nejluxusnějším hotelu stojí přes 150 €/den kde mimo jiného máte možnost procházky v rododendronové zahradě, zůčastnit se lampiónového průvodu, harfového, případně jódlového večera. O harfové trylkování opravdu nestojíme, a tak volíme pěkné ubytování v jednom malém penzionu s vlastní koupelnou za cenu 25 € na noc.




    Po rozšířené snídani, skládající se s železnou pravidelností z: plátků sýra, šunky, salámů, rozčtvrceného vajíčka, žemlí, dvou celozrnných rohlíků a čaje, vyrážíme z Junsu (cca 1 300m n.m.), kde jsme ubytováni, většinou do přilehlých lyžařských středisek - Eggalm, Rastkogel, Penken (tvořící lyžarskou arénu Zillertal 3000) nebo na Hintertuxský ledovec, jenž nabízí lyžování až do výše 3 250m n.m., a to vše na jediný skipas, který stojí přibližně 33 € na den.V ceně skipasu je zahrnuta i doprava skibusy, pokrývající celé Zillertálské údolí.

    Hinterxuer Gletscher - lyžování od 1 500 do 3 250m n.m. (86km sjezdovek) s jedenácti červenými, šesti modrými a třemi černými sjezdovkami nabízí úžasné lyžařské zážitky po celý rok. Nejdelší červená sjezdovka měří jedenáct kilometrů. Nevýhodou tohoto střediska je poněkud větší návštěvnost, při slunném počasí až přecpanost lyžaři.






    Eggalm - zde se lyžuje ve výšce 1 300 až 2 300m n.m. (21 km sjezdovek). Jsou zde dvě modré a šest červených sjezdovek. Nabízí také velmi dobré lyžování. Bombónkem je nová šestisedačková lanovka - 6 SB Eggalm Nord, která tomuto středisku vytvořila nádhernou cca šesti kilometrovou sjezdovku a propojila ho s dalším střediskem Rastkogel. Zpestřením je červená sjezdovka Beil Spitz Lift umožňujcí lyžování v neupraveném hlubokém sněhu.

    Rastkogel - nabízí lyžování ve 1 300 až 2 500m n.m. (28 km sjezdovek) na čtyřech modrých a pěti červených sjezdovkách. Při slunečném počasí tento téměř bezlesý areál umožňuje neskutečné výhledy po okolních vrcholcích Rakouských Alp. Novinkou letošní sezóny byla kabinková lanovka 150 Er-Tux, která propojila Rastkogel s dalším střediskem Penken - Horberg.





    Penken - Horberg - lyžuje se ve výšce 630 - 2 278m n.m. (89 km sjezdovek) na šesti modrých, patnácti červených a pěti černých sjezdovkách. Nevýhodou je poněkud vyšší návštěvnost a nižší nadmořská výška, která se při vyšších teplotách projevuje v nekvalitě sněhu. Zillertalské údolí nabízí středisek mnohem více (např. Königsleiten, Spieljoch, Hochzillertal, atd.) ale ani při dobré vůli není možné za osm dnů všechny důkladně prolyžovat.



    Ve čtvrtek 10. března v nedalekém Lannersbachu pozdě večer, za zvuku hlasité hudby, popíjíme teplou griotku z termosky a sledujeme noční show snowbordistů a lyžařů. S přibývající griotkou v krvi se nám výkony šoumenů zdají čím dál víc neuvěřitelné. Už se docela těšíme na zítřek, kdy sjezdovky alespoň na jeden den vysřídají lyže běžecké (přece jen po sedmi dnech sjezdování už toho mají nohy českého lyžaře poměrně dost). Běžecké tratě jsou v celém údolí dvě. Jedna trať - přibližně 18 km okruh vede z Vorderlannersbachu do Madseitu. Trasy se nachází v údolí, jsou dobře upravené, ale je jich poněkud málo. Další běžecké trati jsou v Mayrhofenu. Na své si zde přijdou i vyznavači sáňkování. Z Lannersbachu jezdí tzv. rodeltaxi k horským chatám, kde se dají půjčit sánky a vesele svištět po sáňkařské dráze.

    V neděli třináctého v podvečer sundaváme z nohou lyže, chechtáme se našim spáleným obličejům, loučíme se s paní domácí a opouštíme Zillertálslké údolí, které nám poskytlo spoustu krásných lyžařských zážitků, na které budeme určitě dlouho vzpomínat (zejména při půlhodiovém čekání na krátkých českých vydřených sjezdovkách). Možná se sem ještě někdy vrátíme, Zillertálské údolí za to rozhodně stojí.