"Tož tam val už v nedělu, beztak tam majú fajný chládek, bo Špindl má nadmořskú výšku skoro osm stovek, v Ostravě bude hicna jak sviňa a nebudeš sa tu muset pařit jak nejaký cyp, kurňa!" slyšel jsem už od pátku jakési podivné našeptávání, kterému se dalo jen stěží odolat a navíc vzpomínka na oněch chladivých 5°C jednoho studeného rána loňského závodu byla příliš silná a lákavá.

    Vyrážím raději už v sobotu za svítání a před desátou jsem na místě. Ostré slunce sice svítí i tady, ale pofukuje chladivý větřík a ve stínu je mi v kraťasech úplně normální zima. Už jenom použití toho nádherného slova "zima" je velice příjemné, natož pak ten skutečný chlad a husí kůže na nohách k tomu. Kdepak Ostrava, lepší budou přece jenom ty Krkonoše!

    V hotelu Pod Jasany úplně nahoře na severním konci Špindlerova Mlýna jsem v pondělí před polednem jako první a hned se ocitám v Ráji, což je název bezprostředně sousedícího penzionu. Speciální cena 250 Kč na osobu a noc pro účastníky závodu a jejich doprovod je na místní poměry opravdu nebývale nízká a vlastně úplně stejná jako na Kukačce.

    "Hele, obrať se na mého tiskového mluvčího," vymlouvá se nad plným talířem Petra Krausová v neobyčejně slušivé černé sukýnce (asi místní kroj nebo co) a raději si cpe další kus masa do pusy, aby už nemusela mluvit vůbec. Takže jenom Pán Bůh ví, proč nebude závodit. Po vydatném obědě za pouhých 79 Kč a zjištění, že hotel Pod Jasany i jeho těsné okolí je pokryto Wi-Fi signálem pro připojení k internetu, je celkem jasné, že se mi tady bude líbit.