Pátek 9.3.2007
    Ráno prádelna jak ve Slovinsku. Den a noc chcalo, tak se není čemu divit. Ve dvanáct na startu základny mraků tak pět set nad kopec.

    "Ty podmínky znám," říká Adie, "zezačátku to bude hrozně slabé, potom to na chvilku zapnou a nakonec to vypnou úplně." Vyřazovací závod může začít.

    Disciplína 53 kilometrů start-cíl. Čtyři australská startovní okna, první 14:00 a poslední 15:00. Je problém se vůbec udržet ve vzduchu, a to jsme nad kopcem, kde to funguje nejlépe. Opravdu zvedat se dá hodně těžko a i mistr na slabé podmínky Tomáš napoprvé hnije pod kopec. Většina z nás bere poslední okno, ale nikdo moc nespěchá. V rádiu slyším, že Tomáš dneska opravdu nemá svůj den, dvacet minut nato i Karlík. Přehodnocuji klouzák a letím zpátky za sluncem dobrat si nebo aspoň zůstat ve vzduchu. Pět set metrů pod sebou vidím, že i neomylný Krigel může udělat chybu.

    Potom následuje hodina nuličkování sto až dvě stě metrů nad zemí. Nakonec se konečně zvedáme tak 10 kilometrů před cílem a potom už jen rovně za šipkou do pásky. Vyšlapuju speed, potom dokonce musím klapnout uši, ale pořád to leze nahoru. Rychlostí 75 km/h na GPS se řítím do cíle. Dneska mám rezervu. V cíli dnešní disciplíny jsem zatím jediný z našich, takže jsem celkem nervózní. Náskok máme, ale zase ne velký. Nakonec po půl hodině přilétá Martin.

    "Byl jsem si zasvahovat na místních Šumicích, tak mně to trvalo trošku déle," vysvětluje. Tou dobou Karlík, Tomík a Peťule už kupují první karton piv, takový den se musí zapít. Když je potkávám v HQ, mají už nakoupeno.

    O hodinu později pak zjišťujeme, že jsme skutečně v celkovém pořadí mistři světa! Peťule nakonec přece jen štěstí trošku má a zůstává první v kategorii žen těsně o 16 bodů. Kupujeme další karton piv, dnes nás střízlivé nedostanou.