Sobota 3.9.2005
    "A slunce nemá důvod vycházet, tak se fláká kdesi za horama, já potmě šmátrám pod svícnem, co když...?" zpívá z přehrávače Vlasta Redl a po rozednění je dnes pod zataženou oblohou velice dlouho šero. Ani po osmé hodině ranní ještě není slunce vidět a od včerejška promočené vrchlíky a spacáky schnou rozvěšené v obrovském hangáru jen velice neochotně.

    "Už jsi na nějakých závodech viděl, aby pilotům vařili snídaně?" ptá se ospalého a ubrblaného závodníka Karel Vrbenský a pochopitelně očekává zápornou odpověď. Musím přiznat, že ani já jsem nic podobného na žádných závodech nezažil a dokonce i doma si snídani chystám sám. Nejspíš budu muset Karla s Honzou Habermannem alespoň na pár dnů pozvat k sobě do Ostravy. Ale ještě nejsem definitivně rozhodnutý!!!

    "Kluci, bylo mně s váma dobře," loučí se pomalu se životem Pavel "Arthur" Kvarda, kterého včera na startovišti pohryzalo na lýtku jakési rozdivočelé černé psisko a Pavel se dnes na startovišti marně shání po jeho majiteli. Z obavy z bouřek je už v 11 hodin vyhlášena 36.6km dlouhá disciplína se dvěma otočnými body a otevření startovního okna stanoveno dokonce na 11:45.

    Všechno marné, vývoj oblačnosti je rychlejší. Po dvaceti minutách svahování pod tmavnoucí oblohou začíná drobně pršet a během následujích pěti minut už leje jako z konve. Disciplína je stejně jako včera zrušena a zbývá už jen zítřejší náhradní den, který by při troše štěstí mohl počet ulétnutých disciplín zdvojnásobit. Ovšem podle množství odpoledne sbalených stanů a velikosti vyklizené plochy na stadionu tomu málokterý z pilotů věří.