Nebyla to plně nehoda, ale byla to blbost, která k nehodě neměla daleko. Opět jsem vyrazil na termický výlet se školou PG, a to tentokrát do Lienz v Rakousku. V pondělí ráno jsme s sebou všem létačům do údolí přivezli pěkné počasí a slunečno. Od pondělního rána až do pátku jsme neopustili kopec a na svých váriích jsme opět posunuli sumární údaje velkým skokem kupředu.<br /><br /> Zpočátku jsem ke kopci přistupoval rezervovaně a první ranní lety byly spíše slety. Jako slétač jsem se asi osvědčil, protože jsem konečně i dostal odvahu vzít si s sebou nový foťák a ze vzduchu pořádně fotit. Odpolední lety již byly termické a při troše odvahy se dalo solidně polétat.<br /><br /> Ve čtvrtek jsem již nabyl potřebnou jistotu a to asi byl ten hlavní důvod níže popisované <b>„blbosti“.</b><br /><br /> <img src="http://www.skyfly.cz/nehody/030909.jpg" width=288 height=217 hspace=20 vspace=5 border=1 align="right" alt=""> Polední let již nabízel trochu termiky a tak jsem se rozhodl chvíli počkat, jak se udrží ostatní kolegové. Na start jsem nespěchal, vyhlížel jsem na svah a snažil se něco vyčíst ze vzduchu. Na kopci již začalo být docela živo, protože se postupně začali sjíždět účastníci Dolomitenmann závodu. V okamžiku, kdy jsem se rozhodl startovat, bylo na startovačce pár lidí. Padák jsem rozbalil na hraně a abych se ukázal jako ostřílený a kopce znalý, tak jsem po krátkém nahození odstartoval na křížák. Provedl jsem vizuální kontrolu vrchlíku. Jenže ihned po startu při odbrždění šel kluzák okamžitě ostře doprava, a to přímo na blízkou lanovku. Provedl jsem opět vizuální kontrolu vrchlíku a ten byl naplněn správně. Kontroval jsem doleva a lanovku přeletěl. Jenže po odbrždění opět ostrá pravá zatáčka přímo proti druhému startu, kde naštěstí v tu dobu nikdo nestartoval. Při následném otočení do volného prostoru jsem opět nevěřícně kontroloval, co se děje a již jsem myslel, že budu muset počítat šňůry. V tu chvíli jsem opět odbrzdil a opět jsem ostře zatáčel doprava a při tom jsem závadu odhalil. Byla zatažena pravá odtokovka a to proto, že jsem měl uzel na pravé řidičce. Uzel se choval tak, že nebránil zatažení, ale bránil návratu řidičky do odbržděné polohy. Proto při každém zatažení se pravá strana brzdila stále více.<br /><br /> Situaci jsem vyhodnotil tak, že raději ihned přistanu u startu, protože jsem neměl odvahu s tímto problémem odletět nad údolí a protože jsem se dostal i dost doprava od startu a poměrně nízko. Svah byl docela široký, a tak jsem se rozhodl přistát bokem na kopec. Před přistáním jsem začas klapat uši, abych bezpečněji přistál, ale to byl další problém. Po odbrždění levé strany a při sklápění uší se opět kluzák ostře otočil na kopec a já jsem tvrdě přistál (spíše sebou třísknul). Odnesla to naštěstí pouze naražená noha a po hodině uklidnění jsem opět létal.<br /><br /> Hlavní chybou byla nekvalitní předletová kontrola padáku. Ve vzduchu jsem nedokázal dostatečně rychle vyhodnotit závadu a při letu a přistání jsem nekorigoval náklonem v sedačce. Závadu a její možné řešení jsme s Farárem a ostatními členy zájezdu hodnotili večer a doufám, že přispěla k poučení nejen mně. Štěstí bylo i v tom, že kopec byl poměrně široký a bez významných překážek. Pokud by se něco podobného stalo na startu v průseku lesa a nebo na nízkém kopci, pak by asi české zdravotnictví mělo dalšího klienta.