V následujících řádcích bych vám rád poradil, jak bychom měli interpretovat informace o počasí, jak si vysvětlit předpovědi a podle toho se rozhodnout, kam a za jakých okolností půjdeme létat. Důkladnější rozbor bude v knížce, kterou připravujeme s vydavatelstvím Svět křídel a která bude jakousi vysokou školou paraglidingu, přeletů a plachtění. Na tu si však ještě musíte počkat do konce jara.

    Představme si situaci, kdy se zvolna chýlí pracovní týden ke konci a před námi je víkend. Samozřejmě se zajímáme o možnosti létání a tím pádem o počasí. Předpovědi na víkend, které sledujeme, řekněme, ve středu, musíme zcela určitě považovat za velmi přibližné a jen orientační. Současná meteorologie a její modely a výpočetní technika ještě neumožňují přesnou prognózu příslušných polí meteorologických prvků na tak dlouhou dobu dopředu. Jinak řečeno, tři nebo čtyři dny před zamýšleným létáním můžeme orientačně shlédnout přízemní předpovědní mapu se zakreslenými tlakovými útvary a frontami. To by nám mělo dát předběžnou informaci typu létat půjde nebo nepůjde.

    Už ale den předem můžeme dostat spoustu zajímavých dat o počasí v následujícím letovém dni a tím pádem si můžeme naplánovat nejen terén, na který pojedeme za létáním, ale i charakter létání, trať přeletu, prostudovat mapu, obnovit cestovní pas (Lubor Groh pak kromě toho i pilotní průkaz a vízum do některé vzdálené země, kam pravděpodobně z Kozákova doletí).

    V první řadě nás bude zajímat všeobecná synoptická situace. Tu zjistíme poslechem seriózních rozhlasových stanic (např. Český rozhlas uvádí až několikaminutové rozhovory se synoptikem z ČHMÚ, v nichž je budoucí povětrnostní situace dobře popsána), sledováním televizní předpovědi počasí na ČT1 a celá řada vynikajících informačních zdrojů a odborných materiálů je k dostání na internetu. Avšak musím říci, že samotná předpověď přízemního tlakového pole a polohy atmosférických font nám rozhodně stačit nebude. Vyčteme z ní směr, rychlost a možná i proměnlivost větru (např. nárazovitost), pokud ovšem vezmeme v úvahu místní vliv terénu, jenž je pro předpověď vetru velice podstatný. Používejme své vlastní zkušenosti! Jestliže předpověď ukazuje na slabý jihovýchodní vítr kolem 5 m/s, pak možná na Rané, která vystupuje z rovné krajiny a je na tento směr vetru dost citlivá, nepůjde létat pro silný vítr překračující 10 m/s; naopak na Kozákově se může projevit termika a bez problémů si zde zalétáme z jižního nebo dokonce i západního startoviště.

    Když už budeme studovat přízemní povětrnostní situaci, pak bychom neměli opomenout také její vývoj během příslušného dne. Jaká bude ráno a jak se změní během dalších 24 hodin? Například v létě může přes naše území zvolna přecházet nevýrazný hřeben vyššího tlaku vzduchu a zrána se bude počasí zdárně rozvíjet k naší radosti - barva oblohy, ranní rosa a chlad, bezvětří a další prvky budou naznačovat, že počasí bude ten den vynikající. Ale odpoledne už může být hřeben vyššího tlaku poznenáhlu vystřídán mělkou brázdou nižšího tlaku a během krátké doby se v ní budou vyvíjet bouřky, které přeruší náš přelet. Ideální pro létání je přední strana rozsáhlé tlakové výše, která se pomalu nasouvá nad naše území. Přední strana tlakové výše totiž nastupuje po přechodu studené fronty, je tudíž vyplněna relativně chladnějším vzduchem, v němž jsou ty nejlepší podmínky pro rozvoj termiky. Navíc zesilující vliv tlakové výše způsobuje postupné zlepšování počasí, ubývání oblačnosti a uklidnění větru. Na tomto místě je však potřeba si uvědomit trojrozměrnost atmosféry a nenechat se uklidnit letmým pohledem na přízemní povětrnostní mapu. Ve výšce může být situace zcela odlišná - a jak se to projeví na počasí? Posuďte sami:

    Směr větru je určován polohou izobar, ve výšce pak izohyps (tedy vrstevnic dané tlakové hladiny). Pokud ale tlakové pole ve výšce se dosti liší od tlakového pole na přízemní mapě, pak se nepochybně bude také lišit směr větru. Potom bychom mohli být nemile překvapeni, že vyjedeme na vršky Beskyd a tam bude vanout úplně jiný vítr, než jaký jsme odhadli podle "přízemky" nebo než jaký jsme vyslechli v předpovědi počasí. Anebo si naplánujeme přelet určitým směrem a po vytočení stoupáku zjistíme, že snos je tak velký, že nemáme šanci do zvoleného cíle vůbec doletět! Proto při zjišťování počasí sáhneme po dalších materiálech, které jsou však přístupné spíš jen na internetu nebo u odborníků, např. v ČHMÚ.     Zajímat nás bude výšková mapa hladiny 850 hPa. Tento tlak bychom naměřili ve výškách kolem 1500 m MSL a to jsou právě výšky, v nichž se často při přeletu pohybujeme a kde se například převážně utváří kupovitá oblačnost, identifikující termické stoupavé proudy.

    Na internetu najdeme tyto mapy s předpověděným větrem, teplotou a vlhkostí a samozřejmě také nadmořskou výškou této hladiny. Předpověď větru nám pomůže při plánování letu. Teplota nám napoví, jak velký teplotní rozdíl bude mezi zemí a touto hladinou (z ní usoudíme na míru instability, tj. jak silná bude termika). Z vlhkosti lze odhadnout, jaké se budou vyvíjet oblaky a zda se například nevyvinou natolik, aby zcela pokryly oblohu a zastínily sluneční svit, čiže omezily termický vývoj. Konečně nadmořská výška hladiny nám ukáže, zda je tato hladina níže, než odpovídá mezinárodní standardní atmosféře, či výše. Jestliže je tlak 850 hPa níž, než v oněch 1500 m MSL, potom se jedná o výškovou oblast nižšího tlaku, ba možná i o výškovou tlakovou níži a ačkoliv při zemi se může projevovat výběžek vyššího tlaku, o 1000 m výše nad našimi hlavami bude počasí určováno oblastí nízkého tlaku vzduchu. Pak se laik může podivit, proč je zataženo a prší, když podle přízemní mapy by mělo být v oblasti vysokého tlaku vzduchu hezké slunečné počasí. Ostuda je, když se toto stane profesionálním meteorologům. Chceme-li být opravdu důslední, prohlédneme si ještě výškovou mapu hladiny 700 hPa, která se nachází ve výškách okolo 3000 m MSL. Tak vysoko sice ani nesmíme létat, nicméně naše maximální povolená hladina leží v 2650 m, což není od hladiny 700 hPa zase tak daleko. Také zde bychom prozkoumali především směr a rychlost větru, ale i vlhkost a teplotu. Při studiu výškových map bych možná doporučil povšimnout si také hladiny 500 hPa, která je kolem výšky 5500 m. Podle barického gradientu totiž poznáme rychlost větru a z ní lze dobře předpovědět celkový přesun velkých tlakových útvarů - cyklón, anticyklón - a front. To může být dost důležité, pokud očekáváme, že pěkné přeletové počasí potrvá jen jeden den a během tohoto dne se prostřídá několik různých typů počasí, směrů a rychlostí větru, oblačnosti, atd. Rychlost větru v hladině 500 hPa můžeme s dobrou přesností považovat za rychlost přesunu hlavních synoptických objektů. Ovšem i tvar izohyps v této hladině nám ledacos napoví o charakteru počasí - jsou-li patrné hřebeny vyššího tlaku jak na přízemní, tak i na výškových mapách 850, 700 a 500 hPa, pak s jistotou nebudeme čekat vývoj vertikálně mohutné oblačnosti, bouřek nebo aktivní vývoj atmosférických front. Naopak, jestliže je při zemi sice výběžek vyššího tlaku, ale postupně na výškových mapách se tento proměňuje svým zakřivením izohyps na brázdu nižšího tlaku, můžeme prakticky s jistotou očekávat v letním období intenzívní vývoj bouřek a srážek.

    Ráno, v den našeho zamýšleného létání, si musíme ještě zkontrolovat aerologický výstup. To je alfa a omega plachtění, protože tento vertikální teplotní profil je zásadním rozhodovacím kritériem pro vznik termiky a průvodní kupovité oblačnosti. Studium výstupu je však na podrobnější kapitolu a my si o něm popovídáme zase někdy příště.

    Jako poslední materiály našeho studia poslouží snímky z meteorologických družic a z meteorologického radaru. Také jejich interpretace je na delší popis a tak bych zde chtěl jen připomenout: značné množství paraglidingových pilotů přisuzuje snímkům z družice velice nadhodnocenou informační hodnotu. Družicový snímek odhaluje aktuální rozměry a polohu oblačných polí, někdy napoví i o struktuře oblačnosti (např. kupovitá nebo bouřková oblačnost má na těchto snímcích charakteristický vzhled), ale nikdy nemůže posloužit jako prvotní prognózní materiál. Radarové snímky jsou pozoruhodné při sledování vývoje mohutnější kupovité oblačnosti nebo při pozorování postupu fronty a velice dobře identifikují, zda je oblak tvořen malými nebo velkými kapičkami vody anebo třeba kroupami.

    Nemůžeme si zde popsat celý podrobný postup při sestavení dobré plachtařské předpovědi počasí. Ten si budete moci přečíst v připravované knize, o níž jsem se zmínil na začátku článku. Prozatím máte k dispozici Meteorologii pro plachtaře a další literaturu, kde je problematika vysvětlena. Konečně uvádím několik internetových adres, kde můžete studovat příslušné materiály:

    Slovní předpověď počasí pro ČR
    Snímky z družice
    Radarové snímky ČR
    Mapy přízemního tlaku, hladiny 850, 700, 500, 200hPa
    Aktuální počasí v ČR na synoptických stanicích (vítr)
    Přízemní analyzované synoptické mapy
    Letecké meteorologické materiály, mapy, zprávy, atd.
    Plachtařská předpověď SHMÚ
    Matematické modely tlaku, větru a teploty pro Evropu
    Střednědobé předpovědi (3 až 6 dní)

Poznámka redakce
    Většinu těchto odkazů a některé další můžete najít také v rubrice Počasí.