Při testování tohoto přístroje jsme nemohli nevzpomenout na velmi zdařilý Garmin GPS III Pilot, který se nám dostal do redakce počátkem letošního roku a který jsme tehdy považovali za to nejlepší, co lze u nás koupit. V té době jsme nemohli tušit, jak brzy budeme muset svůj názor poopravit. Věci takřka dokonalé byly ještě zdokonaleny a některé parametry jsme shledali překvapivě skvělými.

    Ovládání přístroje je opět precizní a dokonalé, takřka stejné jako u Garmin GPS III Pilot. LCD zobrazovač má rozměry 5.3x3.1cm a na rozdíl od Garmin GPS III Pilot jej nelze přepínat do režimu zobrazení "na šířku". Toto je také jeden z velmi mála rozdílů mezi přístroji Garmin GPS III Plus a GPS 12 MAP, pomineme-li ještě externí anténu, která je u GPS 12 MAP vestavěná do přístroje a externí anténu je možno připojit konektorem na zadní stěně přístroje.

Napájení a spotřeba
    Při měření odběru proudu jsme použili několik různých měřících přístrojů a stále jsme nemohli uvěřit vlastním očím. Přístroj lze napájet čtyřmi tužkovými články nebo z vnějšího zdroje napětím 10-32V. Naměřená hodnota odběru proudu v režimu "Normal" (údaje obnovovány každou sekundu) kolísá kolem 90mA, což je nejnižší spotřeba, jakou jsme kdy u GPS přístroje naměřili. Plně nabité NiMH články s kapacitou 1100mAh vydrží tedy napájet přístroj něco přes 12 hodin. Výrobce zaručuje 36 hodin provozu s alkalickými články v úsporném režimu (Power Saver), s čímž lze jednoznačně souhlasit.

    Další příjemné překvapení nastalo při zapnutí osvětlení LCD zobrazovače na plný výkon. Spotřeba vzrostla pouze o 30mA, což znamená, že se jedná o výbojkové osvětlení. Po přiložení rozsvíceného přístroje těsně k uchu je dokonce slyšet velmi slabé bzučení měniče, který vyrábí vyšší napětí pro zapálení výbojkového osvětlení.

    Vypnutý přístroj odebírá z baterie proud 0.17mA, což je tak malá hodnota, že nemá význam vyjímat kvalitní články z přístroje při delší době jeho nepoužívání. Tradiční vestavěná lithiová baterie napájí paměť přístroje s uživatelskými daty a uživatelským nastavením i při vyjmutých tužkových článcích a jejíž životnost je podle údajů výrobce 10 let. Neznamená to ovšem, že přístroj může být bez článků několik roků, aniž by došlo k vymazání paměti. Lithiová baterie se z tužkových článků (nebo z vnějšího zdroje) neustále dobíjí a její kapacita se vyčerpá přibližně za 3 měsíce po trvalém vyjmutí článků z přístroje. Pak dojde samozřejmě i k vymazání dat.

    Pochopitelně je opět možno nastavit typ článků, které jsou v přístroji právě používány. Indikátor stavu baterie tak mnohem přesněji sleduje vybíjecí křivku použitých článků.

Ovládání přístroje
    se nijak neliší od již popisovaného Garmin GPS III Pilot a těžko k němu něco dodávat. Prostě nemá chybu. Až na tu velikost tlačítek a možné potíže v tlustých rukavicích.

Komunikační rozhraní
    Přenášení dat mezi jinými přístroji Garmin či počítačem probíhá pomocí známého čtyřpinového konektoru na zadní stěně přístroje. Zem, externí napájení, data in, data out, gumový kryt konektoru, a to je všechno.

Uživatelské nastavení přístroje
    Každá zobrazená stránka je uživatelsky konfigurovatelná a je možno nastavit typy údajů, které se budou na dané stránce zobrazovat. Co to znamená ? Vezměme kupříkladu poziční stránku (Position page), která při továrním nastavení zobrazuje v šesti polích šest různých údajů. Od rychlosti, přes kurz, až po např. napětí baterie. Uživatelské nastavení přístroje umožňuje vyměnit údaj v kterémkoliv poli za některý z 13 jiných údajů ! Je tedy možno nastavit např. v prvním poli čas východu slunce, ve druhém čas západu slunce, ve třetím rychlost pohybu, v dalším čítač vzdálenosti atd., protože mně - uživateli, to tak vyhovuje lépe než tovární nastavení a nějaké napětí baterie ve voltech mě během letu třeba vůbec nezajímá. Pomocí funce "Restore defaults", což by se volně dalo přeložit jako "Obnovení továrního nastavení", lze kdykoliv vzhled každé stránky vrátit do původní podoby, což je často velice potřebné a užitečné.

Časovače (Timers)
    V přístroji "tiká" několik nezávislých časovačů, které čítají v sekundových intervalech čas, po který byl přístroj zapnut od některé významné události. Významnou událostí může být pro systém např. okamžik výměny baterie, okamžik vyvolání továrního nastavení všech hodnot nebo dosažení nulové hodnoty uživatelského časovače při jeho čítání směrem dolů. Je tedy možno např. průběžně sledovat pokles kapacity nabíjecích článků během několika let jejich používání.

Reakce na události (Alarms)
    Varovným hlášením (vizuálním i akustickým) dokáže přístroj upozornit na spoustu různých, navzájem nezávislých událostí. První z nich je dosažení nastaveného času (Clock Alarm), tedy vlastně budík. Další událostí je dosažení "příletové vzdálenosti" (Arrival Alarm). Nastavíme-li např. 2 km, přístroj nás upozorní, že bod, ke kterému nás naviguje, se právě již ocitl v této vzdálenosti. Poslední "strážný" zase dokáže bedlivě sledovat, jestli odchylka od stanovené spojnice dvou bodů (tedy od kurzu) nepřekročila nastavenou hodnotu, ať už vlevo či vpravo.