Maximální doba provozu fotoaparátu na jedno nabití baterie závisí kromě její kapacity také na velikosti proudu, který fotoaparát za provozu odebírá. Jeho velikost je u většiny fotoaparátů značná a pohybuje se řádově ve stovkách miliampérů. Bezpříkladnými "žrouty" jsou např. Minolta Dimage 7, o něco lépe je na tom Olympus C-2100 a také Canon PowerShot Pro90. U všech totiž v hledáčku svítí malý barevný displej.

    Z důvodu snižování spotřeby vybavují výrobci fotoaparáty speciálními elekronickými obvody, které po uplynutí nastavené doby (zpravidla několik minut) vypínají napájení některých obvodů a fotoaparát tak upadá do režimu jakéhosi "spánku", ve kterém je odběr proudu z baterie přibližně 1000x menší. Nevýhodou tohoto řešení je nemožnost okamžitě pořídit záběr, protože aktivace vypnutých obvodů trvá určitou dobu, zpravidla kolem 2 až 3 sekund.

    U některých fotoaparátů přišli výrobci se zajímavým kompromisním řešením. Zavedli navíc úsporný režim jakéhosi "polospánku", ve kterém se fotoaparát nachází nepřetržitě během normálního provozu. Vypnutých obvodů nemůže být pochopitelně tolik a odběr proudu není 1000x menší, ale přibližně "pouze" 50x menší. I tak se ale jedná o obrovské snížení spotřeby. Toto řešení zkracuje dobu "procitnutí" fotoaparátu na méně než 1 sekundu, což je pro většinu běžných použití naprosto vyhovující, i když reportážní fotograf jistě takovýto fotoaparát odkopne jako zrezivělý kastrol. Po uplynutí určité doby nečinnosti (např. 3 minuty) pak fotoaparát přejde do režimu obvyklého spánku s vypnutím naprosté většiny elektronických obvodů a odběr proudu se ještě výrazně sníží. Doba aktivace vypnutých obvodů a tedy procitnutí fotoaparátu je pak už pochopitelně ale mnohem delší. V některých případech tak může fotograf přijít o záběr rychlého děje.