Úterý 6.2.2001
    Stejně jako včera je i dnes ráno obloha dokonale zatažená. Ale už během dopoledne se oblačnost rozpouští a kolem 11. hodiny dokonce naskakují docela velké mraky. Ve 12:20 je vypsána disciplína o délce 55km a organizátoři stanovují odletové hodiny po 15 minutách.

    Všichni čtyři startujeme kolem 13:30 a po dosažení základny čekáme společně na poslední hodiny ve 14:00. Seveřané se ale vydávají na trasu hned po vytočení nad start. Přibližně ve 14:10 vyrážíme v mizerné výšce i my, spolu s Japoncem Tsuyoshi Tsuji (zatím celkově 2. místo), Australanem Godfrey Wenness (zatím celkově 1. místo) a několika dalšími Australany. Stoupáky jsou dnes kolem 3-4m/s a základny leží ve výšce 1800 metrů. Po velmi těžkých 15 kilometrech, kdy postupně odpadá polovina naší desetičlenné skupiny, konečně vytáčím spolu s Japoncem základnu. Ohlížím se ještě na start, kde už začíná pršet a začínám mít docela obavy o uznání platnosti dnešní disciplíny.

    Dalších 40 kilometrů je už skoro zadarmo v docela silných podmínkách. Do cíle dolétávám poslední a jako z udělání nešťastně míjím cílovou branku na pásce. Musím se tedy proti větru znovu vracet nad pásku k novému průletu, který naštěstí vyšel ve výšce sotva 30 metrů a v duchu si nadávám za školáckou chybu.

    Z naší skupiny, která fotila poslední hodiny, doletěl do cíle jenom Japonec Tsuyoshi Tsuji a já. S napětím očekávám vyjádření protest-teamu, protože do cíle dnes nedoletěl ani hlavní pořadatel a zároveň vedoucí závodník celé soutěže Australan Godfrey Wenness. "The task is valid," dozvídám se později příjemnou zprávu a pro mě to znamená, že 3. místo v celkovém pořadí je stále moje.

    Tomáš Brauner ani Juraj Kleja dnes bohužel disciplínu nedoletěli. Snad si spraví náladu alespoň na večerní "barbecue," což je po našem opékání a pojídání stejků zadarmo.