K tomu bydlení - do Bulharska jsme jeli s tím, že hodláme spávat v posteli. Tip na ubytování jsme dostali kde jinde než v hospodě. Majitel zbrusu nových pokojů pro hosty si pro nás za chvíli přijel. Ubytování bylo vysloveně komfortní, dokonce i s televizí a společenskou místností. To vše za 12 Leva za noc.

    Čtvrtý soutěžní den od rána duní, takže po pár hodinách je den prohlášen nesoutěžním, a tak se vydáváme na autobusový výlet za památkami do Starého Sela. Mají tam být ruiny thráckého chrámu, což prý musíme vidět. Upřímně řečeno, když to srovnám s výletem na Kokořín…. Ale aspoň pořád nesedíme v hospodě. Vůbec je celý tento náš bulharský výlet slušným náporem na játra.

    Další den už počasí vypadá docela letově. Organizátoři se rozhodli zopakovat včerejší disciplínu, tedy 17km na západ a zpět. Vypadá to docela reálně. Opět startuji mezi prvními a po chvíli se zvedám nad start - to tu ještě nebylo. Očekávám, že odstartuju paniku, ale s ostatními to nehne. No, nevadí, aspoň budu v cíli první. Cestou mě dohoní neuvěřitelné hejno - hodně přes sto - čápů. Nakonec se dokonce potkáme v jednom stoupáku a kupodivu tyto "profesory" dotáčím, což je asi naštvalo, takže urychleně nasazují k dalšímu přeskoku.



    Pět kilometrů před OB hřeben přetíná údolí a za ním jsou poměrně nevýrazné brdky nad vesnicí s továrním komínem = OB. Je jasné, že zachycení po dosažení OB nebude vůbec jednoduché. Po návratu k hřebínku mi už moc výšky nezbývá a pořádný stoupák tam zkrátka v té době není. Za chvíli se mi práší od podrážek. Naštěstí pro mne podobně dopadla většina startovního pole. Do cíle to dotáhli jen dva místní borci. Nejlepšího z našeho družstva, Metuda, předstihl už jen Rus Piřožkin. Celý náš tým je v první desítce, což nás okamžitě katapultovalo na druhé místo v celkové klasifikaci, hned za Bulhary.

    Poslední soutěžní den je sluníčka už docela hodně. Bohužel, fouká ze severozápadu, tedy prakticky do zad. Přesto jedeme nahoru s nadějí, že to termika přetáhne. Nepřetáhla. Zbývá tedy náhradní den.

    Příští den Jindra náhodou zaslechne rozhovor ruské partičky: "…zadáča jesť - Nádo pabjediť Čechov…". Je vidět, že Rusové to berou opravdu vážně. Počasí je přesnou kopií toho včerejšího, takže po pár hodinách parawaitingu jedeme lanovkou dolů. Dokonáno jest. Paragliding Club Brno skončil za domácími Bulhary druhý a v jednotlivcích byl Metud čtvrtý.




    Večerní oslava v obvyklé restauraci včetně "koupání medailí" byla opravdu bujará. Pochopitelně, vždyť vicemistrem Moskvy, Kurska a centrálního Ruska se člověk nestává každý den, ne?

    Závody skončily a nám zbývají poslední dva dny pobytu, ve kterých jsme chtěli dohnat vše, co jsme doposud nenalétali. Leč i následující den fouká silný severozápad. Zbývá tedy poslední den zájezdu. Podle předpovědi by to měla být tutovka.