Úterý
    K organizátorům závodů se už zřejmě donesly zprávy o příznivých podmínkách k táboření a opékání drůbeže na startovišti Stará kopa, a tak poslali ráno po briefingu na tento kopec rovnou celé závodní pole, i když jistě tušili, že z létání mnoho nebude, podobně jako včera. Byla vypsána krátká disciplína o délce 21km a okno bylo otevřeno už ve 12:00. Několik prvních předletců, mezi které se nešťastně připletl i Martin Slíva, velmi rychle vyhnilo pod kopcem vedle místní bažiny a na Staré kopě opět nastalo již velmi dobře známé polehávání na startovišti, klábosení o sexu a vyprávění sprostých vtipů, zatímco míčové hry nahradila mnohem klidnější hra karetní.




    Těsně před zavřením okna sice mírně vzrostla nervozita a někteří piloti se přece jen odvážně vrhli do vzduchu, aby však po vyzkoušení levé strany svahu, pravé strany svahu a pak i předpolí, stejně ukončili svůj let na louce pod kopcem. I když sbírání bodů tento den očividně nehrozilo, slovenské zapisovatelky vše pečlivě sledovaly.




    Teprve po uzavření okna se čtyřem pilotům podařilo v předpolí úspěšně zachytit a nastoupat něco nad start. Většina závodníků pak sbalila svoje aviatické náčiní a startoviště opět osiřelo.

    A večer znovu vzplála vatra, klábosení o sexu, posedávání kolem ohně a vyprávění sprostých vtipů nebralo konce, z přecpání špekáčky, pikantními steaky a kuřaty se někteří už nedokázali ani pohnout a vše nasvědčovalo tomu, že v takovéto příjemné pohodě proběhne zřejmě i celý zbytek závodů.

Středa
    Východní vítr konečně zeslábl natolik, že organizátoři vybrali jako startoviště pro tento den kopec Nová hola přímo nad Donovaly. Tábořiště na Staré kopě bylo tedy narychlo zrušeno a početná tlupa závodníků spěchala do Donoval na lanovku.

    Okno do 29km dlouhého FAI trojúhelníku bylo otevřeno již ve 12:15, bohužel vývoj až příliš bohaté kupovité oblačnosti byl rychlejší a na dlouhou dobu spolehlivě zatlumil termiku v širokém okolí startoviště. Ostatně jako každé odpoledne, sobotou počínaje. Na obličejích některých závodníků se začaly objevovat viditelné chmury.

    Ve 13:20 se konečně na 10 minut trhlinou v mracích rozsvítilo a většina závodníků se bez otálení vrhla do prostoru. Z poměrně slabého a pochopitelně přecpaného stoupáku před startovištěm pak pršely nadávky hned v několika jazycích najednou, včetně srandovního polského "Do cholery !". Tmavé základny ležely ve výšce sotva 2000m n.m., což představuje v kopcovitém terénu Nízkých Tater velmi mizernou operační výšku. Nasluněných míst bylo skutečně poskrovnu, navíc kolem půl třetí zaburácel východně od startoviště první hrom, podobně jako zatím každé odpoledne a na výsledcích disciplíny to také bylo znát. Cíl zůstal toho dne prázdný.



    Druhý otočný bod vyfotili pouze tři piloti. Nejlépe si vedl Mirek Varvařovský, který se opatrným postupem dotáhl až na vzdálenost necelých 7km od cíle. Na 20. kilometru v blízkosti druhého otočného bodu pak sednul druhý v pořadí Peter Borgula a 1km za ním třetí Jan Hupka.



    V bouřkovém a deštivém večeru se brzy zaplnila nejen všechna místa malé restaurace penziónu Slniečko, ale dokonce i zdejší schody, z radosti nad první ulétnutou disciplínou se rozezněly hudební nástroje a halasný zpěv pochopitelně nedovolil ubytovaným hostům ani oka zamhouřit.



    Lihoviny všeho druhu nestačily servírky ani nosit, točil se šarišský "Smädný mních" a došlo samozřejmě i na "Krvavý záda". Pro ty, kteří nevědí, co za směsici alkoholu představují Krvavý záda, snad jenom stručně na vysvětlenou - je to běs. Někteří nejmenovaní vydavatelé českých časopisů o paraglidingu museli být dokonce v těžkém stavu z vydařeného večírku potupně odneseni.