Pátek 21.4. - míchání karet
    Počasí opět nádherné a na briefingu v 11:00 bylo rozhodnuto o dalším trojúhelníku o délce 37km, jehož první rameno tentokrát směřovalo k severu k 16km vzdálené věži na vrcholu Černé studnice, druhým otočným bodem byla restaurace u Coufalů na křižovatce východně od Kozákova a cílová páska ležela jako obvykle na přistávačce pod Kozákovem. Následovaly dvě velmi rozumné události. Po včerejších špatných zkušenostech odhlasovali piloti jednotný směr točení ve vzduchu, a to vpravo. Vzápětí si vzal Petr Dvořák stranou Hanku Matyáskovou a dal volný průchod svým vzrozeným pedagogickým sklonům.



    K dnešku již 27 závodníků se postupně usadilo na startovišti a okem znalců začalo zkoumat termické podmínky ve vzduchu. Protože občasní startující rekreační piloti vždy rychle zmizeli pod úrovní startu a vícekrát již nebyli spatřeni, nastalo všeobecné polehávání a lelkování. Snad jedinou smysluplnou činnost vyvíjel po včerejšku čtvrtý v pořadí Milan Michna, který odesílal uzlíkovým písmem pravidelnou depeši o pozicích padáků své firmy v soutěži do Frýdlantu nad Ostravicí.




    Nekonečně dlouho se na startovišti nic zajímavého nedělo. Po obvyklých klobásách s hořčicí u stánku na parkovišti jsem se tedy začal rozhlížet po okolí startoviště. A ejhle, fandících diváku podstatně přibylo! No jo, pátek ...



    Konečně se kolem 14. hodiny začalo pár padáků zvedat mírně nad start a někteří zneklidněli. Spící piloti byli probuzeni, nedojezené svačiny schovány do sedaček a o vážnosti situace svědčil i fakt, že Milan Michna nechal svého uzlíkování.

     Správná panika ale vypukla až ve 14:40, kdy dostupy začaly dosahovat těch správných výšek a v rachotu nahazovaných vrchlíků nebylo chvílemi slyšet vlastní slovo.




    Většina favoritů se vydala na trať a opozdilci na startu začali mít problémy. Původně jihozápadní směr větru se totiž změnil na jihovýchodní a mnohem více pilotů přicházelo zdola zpátky na start než odlétalo.

    I když se maximální výška dostupů oproti včerejšímu dni o něco zvedla, zesílené jižní proudění se stalo osudným většině závodníků už v okolí prvního otočného bodu. Vždyť meteorologická stanice na Sněžce dávala v 8 hodin ráno 12m/s přesně od jihu! Zalétnutí asi 2 kilometry severně za 1. otočný bod znamenalo pro zatím čvrtého Milana Michnu těžké probíjení se zpátky a nakonec předčasné přistání. Výsledkem byl propad v celkovém pořadí závodu hned o 2. příčky níž. O něco lépe se vedlo u 1. otočného bodu Petrovi Kostrhunovi a ulétnutím byť i malé vzdálenosti na 2. rameni se posunul v celkovém pořadí až na 3. místo, ze kterého tak vytěsnil Lukáše Filku "Banderase". Banderas totiž nedosáhl 1. otočného bodu a propadl se tak na 5. místo v celkovém pořadí.

    A aby promíchání karet bylo dokonalé, z původně 7. místa se skvělým výkonem na 2. rameni trojúhelníkové trasy protlačil na 4. pozici Jan Kupka, zatímco vedoucí závodník Pavel Chroust se přistáním v blízkosti 1. otočného bodu propadl z 1. místa na 2. příčku. O vedení v závodě ho připravil František Pavloušek, který se tento den protlačil proti větru na 2. rameni nejdál.




    A protože byl pátek, pravidelného večerního "poletového rozboru" se zúčastnila spousta nových tváří, majících většinou v úmyslu o velikonočním víkendu na Kozákově taky létat a u dlouhých stolů v hospodě začalo být docela těsno. A i když ztráta skvělé 3. pozice v závodě určitě zamrzí, Lukáš Filka alias Banderas si ze svého propadu na 5. příčku evidentně nedělal těžkou hlavu.



    Protože meteorologové pesimisticky předpovídali na neděli příchod fronty a na pondělí už trvale zataženo s deštěm, začínalo to vypadat na poslední možnost nasbírání rozhodujících bodů zítra, tedy v sobotu.