Pátek
    Ranní déšť a avizovaný přechod fronty přiměl pořadatele závodu zrušit pro tento den soutěžní disciplínu, což většina pilotů po včerejším perném dni přijala s velkou úlevou a rozhodla se tento den věnovat bohatému kulturnímu vyžití.

    Nadbytek volného času dal ihned vzniknout mnoha zajímavým teoriím na téma "Proč nejsou ve Slovinsku hezká děvčata". Některé rádoby vědecké konstrukce byly však příliš krkolomné, zatímco teorie jiných autorů, zejména pak Radka Šimoníka, se bohužel jevily jako nepublikovatelné. Snad nejvěrohodněji nakonec působily částečně na pravdě založené teorie o katastrofálním úbytku mužů v této oblasti za 1. světové války a následných příbuzenských svazcích, z kterých už pochopitelně nebyly zplozeny žádné krasavice. Druhá teorie se opírala o nadměrné používání jedovatých chemikálií a plynů během druhé světové války na území Slovinska, jejichž stopová množství lze dodnes najít v nejspodnějších vodách.

    Večer pak byly v místní zahradní restauraci v Kobaridu připraveny zdarma těstoviny na tři různé způsoby pro 160 pilotů, Radegast v plechovkách k tomu a vypukla velká žranice, doplněná navíc již dobře známým "Ředidlem špatné nálady" od firmy Groh - Barvy a laky. Místní kutálka vyhrávala a všechny bavil exhibicionista, klaun a bohém v jedné osobě, pilot Stephan Juncker z Jihoafrické republiky. Jarda Grulich byl násilím posazen oblečený do zahradní fontány, načež mu všichni popřáli vše nejlepší k jeho 29. narozeninám.

    "Strejdo, ty předpovídáš počasí ?" zatahal v nestřežené chvíli u zahradního stolečku třiapůlletý Dominik za rukáv bývalého meteorologa Petra Dvořáka.

    "Jó, předpovídal jsem," ucedil již mírně podnapilý doktor přírodních věd.

    "A kolik máš v láhvi žabiček ?" pokračoval bezelstně zvídavý hošík.

    "No, přece jednu," vyndal konečně překvapený publicista z úst svůj oblíbený vanilkový doutník a odsunul sklenici červeného vína mírně stranou.

    "A čím ji krmíš ?" otázal se suše neodbytný klučina.

    "No, ehm, jetelem, ehm ehm, mouchama a ... a pavoukama," koktal už zcela zmatený aviatik a pro jistotu se znovu vydatně napil.

    "Hm," zakončil debatu budoucí pilot Dominik Otto a zmizel mezi motajícími se piloty, pravděpodobně zeptat se na způsoby přenosu a šíření některých pohlavních chorob.

    A jak už je to v těchto končinách pravidlem, po cestě do kempu v hluboké noci byla taková tma, že nebylo vidět, kam člověk nohu klade, v průzračně čistém a ledově studeném vzduchu za frontou jiskřily na nebi tisíce hvězd, Polárka byla níže nad obzorem, než je tomu v našich zeměpisných šířkách zvykem, mlhovinu v souhvězdí Andromedy bylo dokonce vidět pouhým okem a všem bylo jasné, že zítra se bude v tuhém boji rozhodovat o Mistrovi České republiky pro rok 1999.

Sobota
    Poslední den Mistrovství ČR v paraglidingu začal neobvykle nízkou ranní teplotou pouhých 6 stupňů Celsiových a ostrým ranním sluncem na sytě modré obloze. V očích probouzejících se pilotů se daly číst obavy, že termika bude dnes ještě silnější, než v historický čtvrtek.

    Byla vypsána nejdelší disciplína závodů s pěti otočnými body o celkové délce 102km a hromadným startem ve 12:30. Termické podmínky na trati byly výborné, ale kolem 17. hodiny odpolední se začaly kumuly roztékat do šířky a termika slábla. Kritickým místem celé disciplíny se stal 4. otočný bod na protější straně údolí, kterým byl vysílač na vrcholu kopce Kuk a kolem kterého posedalo ve slábnoucí termice více než 30 pilotů.

    Do cíle nejdelší disciplíny závodů dolétli po 5 hodinách a 15 minutách pouze dva slovinští piloti, kteří nad cílovou páskou vrtali radostné spirály, nadšeně odhazovali z výšky svoje boty a po dosednutí byli oba odměněni bouřlivým aplausem. Netušili ještě, že jeden z jejich kamarádů závodníků v této chvíli již nežije. Místních poměrů velmi dobře znalý Slovinec po přistání na svahu Kuku u 4. otočného bodu precizně vyfotografoval místo přistání a znovu odstartoval ke sletu do údolí. Prolétl však pod lanem horské nákladní lanovky tak nešťastně, že lano v okamžiku přeřízlo šňůry jeho padáku a pilot se zřítil na svah.

    "A je konec termiky, dnes už nepřiletí nikdo," prohlásil po dojezdu do cíle při pohledu na oblohu mírně rozmrzelý Ondra Dupal, který si své umístění na Mistrovství republiky jistě představoval poněkud jinak.

    K velkému překvapení všech se však 3 minuty před 19 hodinou večerní objevil nad páskou houževnatý bojovník František Pavloušek a stal se tak třetím a skutečně posledním pilotem, který tento den dosáhl cíle. Dvakrát se odvážně vydal na přeskok údolí ke kritickému 4. otočnému bodu, dvakrát se raději vrátil a teprve třetím pokusem se mu podařilo přilétnou nad Kuk v dostatečné výšce pro vyfotografování vysílače. Bojem o dosažení cíle strávil 6 hodin a 27 minut.




    Druhé místo tento den obsadil Mirek Varvařovský, který přistál u 4. otočného bodu na 79. kilometru, asi 200 metrů před třetím Radkem Večeřou.

    Výrazně si bohužel tento den pohoršil do té doby 4. pilot v celkovém pořadí Petr Kostrhun. Několika pilotům se pochopitelně nelíbilo jeho mezipřistání na Stolu a následné pokračování v závodu. Hromadně tedy podali protest a Petr Kostrhun se rázem propadl na 12. místo celkového pořadí.

    Bodový zisk za dolétnutou disciplínu bohužel nestačil skvělému Frantovi Pavlouškovi na srovnání výrazného náskoku Milana Michny a o vítězi bylo tedy rozhodnuto.

Vyhlášení vítězů, družstev a konstruktérů
    Mistrem České republiky pro rok 1999 se stal díky výborným a hlavně vyrovnaným výkonům Milan Michna, 2. příčku obsadil houževnatý František Pavloušek a na 3. pozici na bedně si vystoupil Mirek Varvařovský.