Snad nejpříjemnějším místním děvčetem, na které jsme narazili, se ukázala být Barbara z Tolminu, která mluvila dobře anglicky a kupodivu velice ráda se fotografovala. Těžko říci proč ...



    Ovšem netřeba zase zbytečně vozit dříví do lesa, česká děvčata jsou v těchto končinách poměrně hojně se vyskytujícím živočišným druhem a rozhodně se nedají přehlédnout.



    A navíc je tu jedna obrovská výhoda. Odpadá jakákoliv jazyková bariéra a dá se s nimi domluvit úplně normálně česky ...!




Na mapě je všechno blízko
    Vzdálenosti mezi jednotlivými startovišti jsou neuvěřitelně malé a na první pohled by se mohlo zdát, že pohonných hmot stačí nabrat na cestu do Slovinska a zpět, plus nějaký ten litřík na popojíždění. Zdání však v tomto případě těžce klame. Rovný úsek silnice v této oblasti prakticky neexistuje, takže vzdálenost z jednoho místa na druhé se tím značně prodlužuje. Tachometr se díky velkým převýšením všech startovišť po výjezdu nahoru a dolů dlouhými serpentinami obvykle přetočí k velkému úžasu řidiče a celé posádky o několik desítek kilometrů a protože stoupání do kopců často dosahuje i 14%, vzniká rychle dojem, že ve stěně nádrže je rozhodně díra.

    Sami jsme večer po návštěvě dvou startovišť a nějakém tom nezbytném bloudění nevěřícně kroutili hlavami nad nechutným údajem o nějakých 200km vyšším, než byl na tachometru ještě téhož dne ráno.

    Řešení tohoto problému se pro šetřílky nabízí samo a je jím stopování. Ve Slovinsku se stopem cestuje překvapivě snadno. Místní řidiči ochotně naloží nejen pohlednou českou stopařku, ale kupodivu i zpoceného, ušmudlaného a již na první pohled naprosto nevzhledného pilota dokonce i s objemným báglem, navíc očividně naštvaného, že nedolétl až do plánovaného cíle.

Kde a jak startovat
    Nepochybně nejpoužívanějšími startovišti blízko Kobaridu jsou Stol a Kobala. Jedná se o jižní startoviště, vzdálená od sebe asi 16km, přičemž městečko Kobarid se nachází na spojnici mezi nimi. Ideální konstelace pro přelety s návratem. Navíc přibližně v polovině vzdálenosti mezi oběma zmíněnými startovišti se na protější straně údolí tyčí 1240m n.m. vrchol kopce Kuk se severním startovištěm. Kuk je vhodný v případě svižnějšího severního proudění, které sice termika na jižních svazích úspěšně přetlačí, ale silná turbulence nad hranami štítů hrozí vyzvracením celé snídaně včetně zbytků včerejší večeře. Při záfuku za kopec Kuk se ovšem pilot okamžitě ocitá nad italskou hranicí, která z bůhví jakých důvodů není ze vzduchu vůbec viditelná ! Podrobnosti o těchto startovištích včetně souřadnic, map a fotografií najdete v rubrice Terény pro létání.

Na Stolu není až zas tak bezpečno
    Stol je Kobaridu nejbližší a také nejfrekventovanější startoviště. Po kamenité horské cestě navíc pendlují vzhůru a dolů "parataxíky," které vyvážejí nedočkavé piloty na start. Jeden vývoz přijde v přepočtu na 300Kč. Startuje se z velmi strmé horské louky pod skalnatým hřebenem a tady právě číhá ono velmi dobře ukryté nebezpečí.