Čtvrtek 4. května
    Teplota oproti včerejšku mírně vzrostla a vítr změnil svůj směr na jihovýchodní, ideálně přímo na start. První chmurky se začaly tvořit už po 9. hodině a v 10:20 měl první "chroust" dokonce 400 metrů nad startem. Protože proudění ve výšce se podle snosu vznikající oblačnosti jevilo jako poměrně výrazné, byla vypsána disciplína přímý let na cíl ve vzdálenosti 54km směrem na severovýchod. Cílová páska byla natažena ve vesnici Rabča, severně od Oravské přehrady a i včerejší vítěz měl při pohledu na mapu oprávněné obavy, jestli se mu podaří zopakovat včerejší úspěch.




    Už před otevřením startovního okna ve 13:00 se vítr na startovišti začal povážlivě stáčet k jihozápadu a všem bylo v tu ránu jasné, že starty dnes nebudou až tak úplně bez problémů. Že je tomu skutečně tak, předvedl hned po otevření okna zkušený Juraj Kleja zavěšením svého padáku firmy Edel do korun stromů pod startovištěm. Ani zachycení po úspěšném startu nebylo dnes vůbec zadarmo a někteří závodníci se nedůstojně bořili hluboko pod start.




    Řidič svozového vozidla měl najednou spoustu práce, horečně pendloval mezi startem a přistávačkou u Tepličky a i když se nad Straníkem neustále tvořily poměrně pěkné kumuly, na silnici mezi Žilinou a Terchovou rychle přibývalo otrávených stopařů.




    Poměrně turbulentní stoupáky s úzkými a razantními jádry se v malých výškách obtížně točily a nastoupat až do základen ve výšce kolem 2300m n.m. se zdaleka nepodařilo všem. O silně rozbité termice svědčí i srážka dvou závodníků ve stoupáku na 4. kilometru trasy. Vrchlík Roberta Cisára dostoupal do nohou Petra Golasovského a poté, co se oba paraglidisté navzájem propletli do nerozdělitelného padajícího a rychle rotujícího celku, pokoušeli se zoufale odhodit svoje záložáky. Po pačátečních potížích nad oběma zazářil alespoň Petrův bílý záložní padák. "Dělej ty vole, hoď to!" řval Petr na Roberta, který ve visu hlavou dolů stále bezvýsledně cloumal chuchvalcem červenožluté látky na svém břiše a drahé sekundy přitom rychle ubíhaly. Konečně se Robertovi podařilo utrhnout tlustou gumu, která bránila otevření kontejneru, do vzduchu vylétl druhý záložní vrchlík a za okamžik oba přistáli nezraněni na louce těsně u okraje lesa.

    Snos větru takřka přesně ve směru trasy umožňoval využívat každé stoupání a na výsledcích dnešní disciplíny to také bylo okamžitě poznat. Nad cílovou páskou postupně prolétlo deset závodníků v čele s Michalem Orolinem, který potřeboval k dosažení 54km vzdáleného cíle celkem 2 hodiny a 12 minut. Vysoký bodový zisk ho okamžitě vynesl do čela celkového pořadí závodu.




    O 7 minut pomalejší byl Mirek Varvařovský s Tomášem Lednikem. Zatímco ale Mirek přilétl k pásce v nepřípustně velké výšce a úplně amatérsky ztrácel čas šroubováním spirály směrem dolů, podlétl jej profesionálně Tomáš Lednik a protnul tak cílovou pásku o 20 sekund dříve. Znamenalo to pro něj po dnešku posun na 2. pozici celkového pořadí v závodě, zatímco Mirek Varvařovský se musel spokojit s celkově 5. místem.




    Jako čtvrtý pak přilétl do cíle o 6 minut později Mirek "Radar" Stěhula a po sečtení včerejších a dnešních bodů se hned pohodlně rozvalil na 3. příčce celkového pořadí.

    Na Straníku pak oba záložákoví hrdinové museli vyprávět svoji historku pořád dokola, protože každý další, kdo dorazil z dnešního přeletu na Straník, ji pochopitelně ještě neslyšel.



    Večer pak spokojený Tomáš Lednik zapálil na Straníku vatru, v hangáru spustila živá muzika, rožnily se skvělé klobásy a pikantní stejky, vařil výborný guláš, konzumovalo pivo ve velkém, šestimetrové stoupáky se ve vyprávění postupně měnily na osmimetrové a zážitky z dnešního přeletu nabývaly na dramatičnosti.

    A protože Zákopčaník v předpovědi na ČT1 slíbil bohovské počasí i na celý víkend, možná se Paragliding Cup Straník 2000 ukáže být nakonec závodem, jaký tu už dlouho nebyl.